Příběh se odehravá v 6 ročníku Pobertů tedy Jamese Pottera , Siriuse Blacka, Remuse Lupina (Petera- Červíčka vynecháme)
Je to gay příběh takže pokud se to někomu nelíbí ať ani nečte prolog😉
Všechna práva vyhrazena J. K. Rowlingové
Asi okolo páté hodiny odpolední začal vlak zpomalovat a my se začali převlékat do hábitů. Přesně v pět vlak zastavil na nástupišti v Prasinkách a všichni studenti s výjimkou prvních ročníků, kteří se jako vždycky dostavají do Bradavic přes jezero, se vydali ke kočárům s Jamesem a Siriusem jsme obsadili jeden volný kočár a po chvíli už jsme se vydali nahoru po cestě k hradu.
Jako vždy jsme nejdřív zamířili do Velké síně kde se tradičně zahajoval školní rok a rozdělovali prváci do kolejí. Po vydatné večeři, při které jsem i Jamesovi sdělil, že je dneska, úplněk, jsme se vydali do nebelvírské věže. Rychle jsme něco málo vybalili a o půl deváté jsme se už všichni pod Jamesovým neviditelným pláštěm plížili přes školní pozemky k vrbě Mlátičce. Dotkli jsme se suku a prolezli tajnou chodbou až do Chroptící chýše a v napjetí čekali než vyjde měsíc.
"Mám strach" dostal jsem ze sebe nakonec asi po deseti minutach. Oba se na mě konejšivě podívali a James se mě snažil uklidnit slovy "zvládneme to jako vždycky není se čeho bát" "jo James má pravdu jsme tu s tebou není se čeho bát" doplnil ho Sirius. Sice jsem se pořád bál, ale i tak mě jejich slova povzbudila. Přešel jsem k nim a rukama jim naznačil že je chci obejmout, oba to pochopil a za chvíli mě oba dva svírali v náručí, položil jsem si hlavu na Siriusovo rameno a snažil se alespoň trochu uklidnit. Nikdy jsem se nějak extra nebál o sebe jako spíš o ně a to hlavně o Siriuse, James si totiž vždycky dával mnohem větší pozor než Sirius, kterej z toho vždycky vyšel nejhůř. Za chvíli jsem se od nich radši odtáhl protože jsem věděl že měsíc vyjde každou chvíli a taky že jo. Ve chvíli kdy jsme se od sebe odtáhli už do místnosti začaly proudit měsíční paprsky a moje přeměna začala. Moje postava se najednou vytáhla do výšky, moje žebra se zlomila jenom proto aby mohla srůst do jiného tvaru a kotníky se vyhodily aby se mohli zase nahodit zpátky, nos se mi protáhl do tvaru čenichu a drápy vytlačily moje nechty jak na rukou tak i na nohou. Kluci se rychle proměnili do své zvířecí podoby, James do jelena a Sirius do velkého černého psa a oba kolem mě začali pobíhat aby mě rozptýlili a já si tak moc neubližoval.
Sirius Už zase tady je úplněk a to znamená další noc strávenou v Chroptící chýši. Upřímně nesnáším ty Remusovi přeměny strašně mě bolí se koukat na to jak se nám Remus před očima mění v nestvůru a my tomu nemůžeme zabránit. Navíc vidět ho jak se zmítá v bolestivých křečích přeměny taky není nic příjemného, kdyby ta zatracená přeměna byla alespoň bezbolestná.
No ale už je to zase tady a já s tím nic neudělam rychle se přeměním ve velkého černého psa a začnu kolem Remuse pobíhat jako šílený, abych ho rozptýlil a on si tak alespoň neublížil, když ho totiž necháme zavřeného v malé místnosti bez rozptýlení akorát si ublíží. A tak ať radši ublíží mě než sobě.
Sice s vypětím všech sil a s několika škrábanci a tržnými ranami se nám, ale i tak povede Remuse udržet uvnitř Chroptící chýše až do východu slunce. Když se do chýše začnou drát první paprsky slunce oba se s Jamesem proměníme zpět a unaveně klesneme na zem, mezitím se promění zpátky i Remus stejně unavený jako my dva.
"V pořádku"zeptám se obou starostlivě oba přikývnou, ale dívají se na mě poněkud vyděšeně. "S-siriusi promiň" zakoktá se Remus a zděšeně kouká na můj bok "já-já vážně n-něchtěl promiň" kouknu se na místo na které oba vyděšení zírají a vidím že mám přes celej levej bok velkou a hlubokou tržnou ránu. "To nic" usměju se povzbudivě nejdřív na Remuse a potom na Jamese, ale nevypadá že by je to přesvědčilo.
Remus Když se proměním zpátky a příjdu alespoň trošku zpátky k sobě slyším Siriusův hlas jak se nás ptá jestli jsme v pořádku jenom přikývnu a otočím na něj hlavu v tu chvíli si všimnu že má přes celý levý bok hlubokou tržnou ránu, okamžitě se mu začnu omlouvat a slzy se mi derou do očí. Už zase jsem mu tak moc ublížil, tak strašně mě to štve a hlavně to že proti tomu nemůžu nic udělat. Sirius se na mě, ale jenom povzbudivě usměje a prohlásí že je to v pohodě. "Ne to není" vyjedu na něj "musíš na ošetřovnu teď hned" dodám trošku zoufale. "Ne to je dobrý Remusi zvládnu to sám nepotřebuju na ošetřovnu" snaží se mě přesvědčit Sirius ale já ho neposlouchám, rychle se zvednu ze země a přejdu k němu. "Nehádej se se mnou Siriusi potřebuješ dokrvovací lektvar" řeknu nekompromisně a pomůžu Siriovi na nohy. "Dobře, dobře" zamumlá Sirius, ale neprotestuje za což jsem rád. James přes na přehodí neviditelný plášť a vydáme se k hradu. I když Sirius tvrdí že to nic není musím ho celou cestu podpírat. Po chvíli dorazíme na ošetřovnu a usadíme Siriuse na postel a já rychle odběhnu pro madam Pmfreyovou. Ta Siriuse vyšetří, ránu mu ošetší, podá mu dokrvovací lektvar a ránu zacelí. "Jak dlouho tady budu muset zůstat" ptá se Sirius "minimalně do večera" odpoví mu nekompromisně madam Pomfreyová a odejde do svého kabinetu. My jsme, ale rádi že se alespoň na nic nevyptáva asi ji to všechno došlo samo, protože o tom že jsem vlkodlak ona moc dobře ví. Já a James se tedy se Siriusem zatím rozloučíme a vydáme se do nebelvírské věže a poté na snídani. Od kud nakonec Siriusovi doneseme topinky, aby nám na ošetřovně neumřel hlady. Hned jak nás Sirius spatří začane nás prosit ať ho od tam dostaneme že půjde radši na vyučování. "Ne Siriusi to nejde musíš se uzdravit je mi to strašně moc líto a možná by bylo lepší kdyby jste se mnou už nechodili" vyhrknu ze sebe provinilým tónem "tak na to hodně rychle zapomeň kamaráde to rozhodně nepřichází v úvahu nenechám tě tam samotného" řekl Sirius a mě jeho slova dojala natolik že jsem ze sebe dostal jenom "děkuju" "za tohle neděkuj" odpověděl mi Sirius a usmál se na mě "a teď si pospěšte ať nezmeškáte první hodinu a díky za topinky" popohnal nás Sirius a mi rychle vyběhli z ošetřovny a zamířili na hodinu Obrany proti černé magii.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
