Nakonec ses rozhodl, že mi Nadiu přeci jen představíš jinde. Nemohl sis vybrat lepší místo než park. Všude bylo tolik lidí a já mohla kdykoliv prohlásit, že jsem zahlédla někoho známého, a utéct.
„Už jde," sykl jsi a rozzářil se. „Ahoj, zlato."
Pohlédla jsem na ni. Drobná blondýnka s přátelským úsměvem v modrých šatech a nehty s francouzskou manikůrou. Nevypadala jako žádná namyšlená fiflena, a to mě bůhvíproč štvalo.
Chtěla jsem na ní zoufale najít nějakou chybu, abych ji mohla odsoudit a nenávidět.
Ona jako by moji zášť ani nepostřehla.
„Ráda tě poznávám, Julie. Alex mi o tobě tolik vyprávěl."
ČTEŠ
Ona, ty... a já ✓
Short StoryKdyž jsi mi oznámil, že sis našel známost, snažila jsem se ti to přát. Opravdu. Nemohla jsem však přestat žárlit. Pořád jsi byl jen s ní, a když náhodou ne, mluvil jsi o ní. Byl jsi na ní dočista závislý, víš? A závislostí by se měl člověk zbavova...
