„Stále tomu nemůžu uvěřit," špitl jsi.
„To chápu," pohladila jsem tě po zádech.
„Když si uvědomím, co jsem jí chtěl říct při dalším našem setkání," povzdechl sis nehraně.
Nechápavě jsem se na tebe podívala. „Co jsi jí chtěl říct?"
Vypadal jsi značně vyčerpaně, ale já se tě zkrátka musela zeptat. Nemohla jsem čekat ani o jednu vteřinu déle.
„Slib mi, že mě neodsoudíš," polkl jsi ztěžka.
Přikývla jsem.
Bez jakýchkoliv emocí na mě pohlédl.
Přesto to vypadalo, jako kdybys uvnitř sebe vedl velký boj.
Bojoval jsi sám se sebou, a já byla natolik sobecká, že jsem tě ani nenechala vydechnout.
ČTEŠ
Ona, ty... a já ✓
Short StoryKdyž jsi mi oznámil, že sis našel známost, snažila jsem se ti to přát. Opravdu. Nemohla jsem však přestat žárlit. Pořád jsi byl jen s ní, a když náhodou ne, mluvil jsi o ní. Byl jsi na ní dočista závislý, víš? A závislostí by se měl člověk zbavova...
