Vzhledem k tomu, jaká po pride vládne mezi lidmi nálada, alespoň co jsem tak vypozorovala, mě napadlo toto... Toto je můj názor a nikomu ho nenutím, jen doufám, že si to někteří vezmou k srdci.
Být jisté sexuální orientace (je jedno zda jde o hetero, homo, bi, trans...) se dá vcelku dobře přirovnat k tomu, s jakou barvou očí nebo vlasů se narodíte.
Můžete být jiní, než jsou lidé ve vašem okolí. Můžete se za to nenávidět, můžou vás za to nenávidět ostatní. Ale nezměníte to.
Máte proto dvě možnosti.
Přiznat si, že to tak prostě je, smířit se s tím a být na sebe hrdý, ať jste jakýkoli.
Nebo se to snažit přebarvit, zakrýt a neustále se bát, že to někdo odhalí.
Tak či tak, vždycky se najde nějaký člověk, který do vás bude rýt, nadávat vám a snažit se vás shodit ze sedla.
Stejně, jako tu budou lidé, kteří vás podpoří a pomohou vám se na hřbetě toho ušlechtilého zvířete narovnat a čelit nepřátelům.
Je jen na vás, zda se od nenechavců, neschopných přijmout něco jiného, než navyklé standardy necháte vyválet v prachu, ustojíte to, nebo se po pádu vyhoupnete do sedla zpět a s úsměvem pobídnete koně, cválat vstříc lepším zítřkům a lidem, kteří vás milují ať jste jakýkoli.
Ale jedno vám řeknu. Nenechte se zlomit, zahnat do kouta a povolit zlým lidem, aby vám ublížili.
Nestyďte se za svou odlišnost. Jste lidé a zasloužíte si právo na život, pravé přátele a lásku, stejně jako každý jiný!
ČTEŠ
Zrozeno za bezesných nocí
De TodoKrátké příběhy, úvahy a myšlenky, které na mě chodí vždy v noci, nebo za nepříznivé nálady.
