Pravá tvář Siriuse Blacka

2. Kapitola - Sirius

Celou cestu jsme April vyprávěli naše historky a zážitky. Na to, že je v Bradavicích tak dlouho jako my, neví o nás skoro nic. Vždyť ani nevěděla naše jména. Tedy, až na mé. Trochu mě to zarazilo, ale pak, když mi řekla své jméno, jakoby se mi rozsvítila žárovka v hlavě. Alexanderovi byla jedna z „čistých" rodin jako je ta moje. A, samozřejmě, celá byla ve Zmijozelu. Ale April je z Mrzimoru. Musí to mít doma podobně těžké jako já. Raz jsem dokonce uslyšel, jak matka říká, že můj ročník je prokletý protože ještě jeden chudák z čisté rodiny se nedostal do Zmijozelu. Nějak mi to však nepřišlo důležité. Ale teď... rozhodně mluvila o April. Její matka a ta má jsou celkem dobré známé.

„Tichošlápku, nad čím tak pilně rozmýšlíš, že ani neposloucháš?" prodral se mi do vědomí Jamesův hlas.

„Co?" vyjekl jsem rozladěně.

„Nad čím přemýšlíš?" zopakoval svou otázku můj nejlepší přítel.

„Nad ničím důležitým," zamrmlal jsem a zvedl se z postele. Chtěl jsem jít do sprchy.

„Přemýšlí nad April," zazpíval Remus.

„Reme..." zatáhl jsem unaveně. „Proč se s vámi vůbec bavím, kluci?"

„Protože kdyby ses nebavil s námi, neměl bys nikoho," řekl Peter. Byly to první slova, které jsem od něj dnes slyšel.

„Peter má pravdu," uznal Remus i James souhlasně přikývl.

„Jdu do sprchy," řekl jsem a vešel do koupelny.

Poslední slova, která jsem slyšel předtím, než jsem zavřel sprchu, byly: „Asi studenou."

„Já ti dám takou studenou," zamrmlal jsem si pod nos, vysvlíkl se a vlezl do sprchy. Bohužel, ani sprcha mi nepomohla zbavit se myšlenek na jednu mrzimorskou dívku, kterou jsem dneska měl to potěšení poznat.

...

Ráno jsem se vzbudil první, co nebylo tak časté, dokonce bych řekl, že se to ještě nestalo. Ani slunce nesvítilo, když jsem se vyhrabal z postele úplně svěží a plný energie. Ale i tak jsem věděl, že i když teď mám energii, do oběda už bude všechna pryč.

Převlíkl jsem se do školní uniformy, nebo teda jen do nohavic, košile a kravaty, a vyrazil na menší procházku hradem a pozemky. Třeba přece zjistit, jestli se něco změnilo, nebo je všechno tak, jak jsem to před těmi dvěma měsíci opustil.

Daleko jsem se nedostal. Zakotvil jsem na Astronomické věži a pozoroval oblohu před východem slunce. Zářila všemi barvami.

„Je to nádhera, že?" zeptal se dívčí hlas a já sebou cuknul. Rychle jsem se otočil a spatřil ji. Stála na posledním schodu a pozorovala oblohu.

„Co tady děláš?" zeptal jsem se.

„Chodím sem každé ráno. Spíš bych se to měla ptát já tebe." Upřela na mně své oči, které mi tolik připomínaly karamel.

„Vzbudil jsem se dřív a nějak skončil tu," řekl jsem.

Prošla k zábradlí a opřela se o něj. „Víš, proč sem chodím každé ráno?"

„Ne."

„Protože mám přesně spočítané, kolik tu budu. Spravila jsem ten výpočet ještě předtím, než jsem přišla sem na Bradavice. Každý den si vyškrtnu ze svého zápisníku jednu čárku. Jedna čárka znamená jeden den. A když vyškrtnu i poslední čárku, nadobro opouštím Bradavice. Proto sem chodím každý den. Abych si navždy uchovala v paměti východ a západ slunce z Astronomické věže. Chodím na každý famfrpálový zápas jen, abych si uchovala v paměti ten pocit. Raz jsem dokonce nespravila úkol na Přeměňování, abych měla školní trest. Jsem cvok, který miluje Bradavice a chce si je pamatovat do posledního detailu."

„Ty si chceš pamatovat Bradavice a já chci, aby si Bradavice pamatovaly mně a ostatní Poberty," řekl jsem.

„Možná se ti to splní stejně jako mně to moje," zasnila se.

„Víš o tom, že máš nádherné oči?"

„Víš o tom, že mám ráda svoje panenství?"

„Teď už jo."

„Nemám hezké oči. Ani vlasy. Karamel nesnáším," ohrnula nos.

„Neříkám, že máš hezké oči. Máš je nádherné," opravil jsem ji.

„A já říkám, že mně do postele nedostaneš," řekla rázně, odrazila se od zábradlí a vyrazil spět do hradu.

„Kdo řekl, že tě chci dostat do postele?" zavolal jsem na ni a tím ji donutil se otočit.

„A kdo řekl, že ne?" oplatila mi. Potom odkráčela pryč a já zůstal sám.

„Já," šeptl jsem do vzduchu.

Taká otázka. Iba predbežná. Myslíte, že sa April a Sirius dajú dokopy?

Porozmýšľajte nad tým a napíšte do komentára.

Majte sa!