Ráno jsem se probudila s příšernou bolestí hlavy. Bast se na mě koukal, tak jako pěkně se koukal.
,,Proč se na mě tak koukáš?"
,,Bell já, chtěl jsem se ti omluvit za ten včerejšek. Víš co myslím, vím, že nejsem tvůj přítel, prostě to ze mě jen tak vypadlo, promiň."
,,To nic Baste. Zachránil jsi mě a to je to hlavní."
,,Tvoje máma nás dneska omluvila ze školy."
,,Dobře. Pak jí poděkuju až se vrátí z práce. A tvým rodičům nevadí, že nejsi doma?"
,,Já nemám rodiče. Žiju s tetou. A té je to vlastně jedno. Ani neměla problém s tím, že dneska nebudu ve škole."
,,Promiň Baste já..."
,,To nic Bell, nemohla jsi to vědět."
Pak mi přinesl vodu a prášek.
,,Děkuju."
,,Nemáš za co Bell."
Na oběd jsme si dali pizzu a pustili si nějaký film. Celkem rychle nám ten den utekl.
Ale takhle rychle utíkaly všechny dny, kdy jsem byla s ním.
Večer pak Bast odešel.
Já jsem si povídala s mámou a šla spát.
ČTEŠ
Vlčí dívka
Short StoryMám úplně normální život jako ty. Chodím do školy, žiju sama s mámou, mám koníčky, jsem zamilovaná, mám kamarády,... Ale mám jedno tajemství. Jsem napůl vlk a napůl dívka.
