Klišé nad klišé

Maxine Swann |4

Nakonec jsem mu přístup na můj Instagram povolila. Už jen proto, abych s ním navázala hlubší vztah.
Asi po třech minutách mi napsal.

"Ahoj"

"Ahoj"

"Takže jsi dospěla k názoru, že mám pravdu?"

"Dalo by se to tak říct."

"To jsem rád."

Konverzace pokračovala dál a dál, a když napsal, že bude muset jít, bylo o dvě a půl hodiny víc.
Bavili jsme se o všem možném.
Ještě jsem dala na Instagram pár fotek, které jsem ale nijak neupravila. Přidala jsem #nofilter.
Po pár vteřinách mi zvonila upozornění, jak se někomu líbí.
Narůstalo to mnohem rychleji, než u fotek s filtry.
Pod fotkou byly samé komentáře typu 'fotky bez filtru jsou hezčí!, fotíš skvěle, víc takových fotek!' a téměř vždy tam bylo i nějaké srdíčko.
Neskutečně mě to potěšilo, tak kladnou odezvu jsem snad nikdy neměla. Všimla jsem si, že komentáře psali i ti, kteří mě dřív neměli v oblibě. Taky se fotka líbila někomu, koho jsem vůbec neznala, takže upoutala další lidi.

Tohle se mi už dlouho nestalo.
Myslím, že mi to u lidí zvedlo reputaci k lepšímu.
Šla jsem fotit dál, také bez filtru. Až teď jsem viděla, jak jsou ty fotky hezké, když jsou přirozené.
Zrovna jsem fotila květinu, když mi přišla zpráva.

"Gratuluji"