Znovu zrazená

2.3K 136 0
                                    



Mé srdce se během vteřiny tříštilo na tisíce kousků. Zklamal mě, znovu využil toho, že jsem mu důvěřovala a on to zase využil proti mně. Cítila jsem jak si slzy tlačí cestičku z mých očí, jenže já nechtěla brečet, nechtěla jsem kvůli tomuhle idiotovi znovu ronit slzy. Byla jsem rozčilená, ne byla jsem fakt neskutečně naštvaná! Donna na mě nejspíš mluvila, jenže já ji nevnímala, ruce jsem zatínala v pěsti až se mi nehty zarývaly do dlaní. Aniž bych řekla jediné slovo jsem se rozešla zpátky na kopec za Oliverem. Ten se zrovna o něčem bavil s Johnem, ale jakmile mě spatřil, rozešel se směrem ke mně. Ještě před hodinou jsem v něm viděla hodného, usměvavého muže s dobrým srdcem, jenže teď, teď už to byl zase ten starý arogantní, sobecký, vypočítavý idiot. Nejspíš chtěl něco říct, nejspíš se chtěl zeptat proč se tvářím tak rozčileně, jenže já mu nedala nejmenší šanci. Sotva jsem k němu došla vrazila jsem mu tu největší facku jakou jsem jen se svou silou dokázala, on jen pozvedl obočí a chytl se za zasažené místo. 

„Spletla jsem se, ty nejsi jako tvůj otec, ty jsi ještě mnohem horší!" zařvala jsem na něj. 

„O čem to mluvíš? Co se stalo?" zamračil se nechápavě. 

„Nedělej, že o ničem nevíš! Celou dobu jsi se kolem mě motal jenom proto abys zabral naše království a když ti došlo, že přes trůn to nepůjde, tak jsi donášel informace svému otci! A teď? Teď jsi využil toho, že jsme tady, že je naše už tak slabé království ještě více oslabeno a že já jsem mimo hru a společně s otcem jste se rozhodli na naše království zaútočit!" křičela jsem dál a bylo mi jedno jestli nás někdo poslouchá nebo ne. 

„Můj otec vyslal na vaše království vojsko?" teď už zuřil i on. 

„Přestaň ze mě dělat hlupačku, celou dobu jste to společně plánovali! Už tě nikdy nechci vidět!" to bylo poslední co jsem mu řekla, než jsem se vydala sehnat si koně na cestu domů. Musím se vrátit! Musím ochránit svůj lid!

 I když jsem vždycky chtěla utéct před tím kdo jsem, chtěla jsem utéct z té zlaté klece. I tak jsem tam měla přátele, byl to můj domov a já je tam všechny nechala napospas všemu zlému. Nechala jsem tam své poddané o které jsem se vždycky snažila starat, nechala jsem tam Harryho který se o mě vždycky staral a byl pro mě jako můj dědeček, nechala jsem tam i svého otce, kterého z celého srdce miluju a věřím, že i on miluje mě stejně jako tomu bylo před smrtí mé matky. 

Charlotta: Princezna bojovniceKde žijí příběhy. Začni objevovat