6. kapitola // "Nic se nestalo"

456 32 6
                                    

Tahle kapitola bude věnována mojí kamarádce mmer_forever mám ťa radaaaa ❤

Pohled Teri

Nemůžu uvěřit, že se to opravdu děje. Opravdu je tady. Opravdu mě objímá a opravdu už si skoro hodinu povídáme a stále rozvíjíme nová a nová témata.
,, A když jsme tam pak s Marcusem přišli, už tam nikdo nebyl" Dokončil Tinus vyprávění svého příběhu o tom, jak s Marcusem prošvihli koncert jednoho norského zpěváka a já se začala smát. V tom však někdo zaklepal na dveře a vešel.
,, Konec návštěv, slečinko. " Přišla do pokoje Anit a zkřížila ruce na prsou. Já jsem jenom udělala moje psí oči a podívala jsem se na ni.
,, Ani, Anitko, ještě chvilku" Ohrnula jsem spodní ret. Anit pozvedla obočí a usmála se.
,, Chvilka je u tebe jak dlouho? " Zeptala se s úsměvem a stále tikala očima mezi mnou a Tinusem, který sedí vedle mě na posteli.
,, No.. Ehm.. Hodina? " Nevinně jsem se na ni usmála.
,, Tak dobře, ale pak bude vizita a rovnou do hajan! Jasný? " Řekla se smíchem a šla mi otevřít okno.
,, Jasný! " Zaradovala jsem se a Tinus mě jen s úsměvem pozoroval. Než Anit odešla, tak na mě mrkla. Usmála jsem se pro sebe a otočila hlavu na Tinuse, který na mě stále koukal.
,, Co je? " Dala jsem si pramen vlasů za ucho a zčervenala jsem.
,, Jsi jako malé dítě" Usmál se Tinus.
,, Jsi furt stejná a přitom tak jiná " Zašeptal.
,, Ty jsi jiný a přitom tak stejný"
Řekla jsem mu.
,, Chováš se ke mě jinak než dřív. Už nejsi dítě " Podívala jsem se mu do očí. Leskly se slzami. Dotkla jsem se ho nějak?
,, Nejsem... Vím, že ne a už stejný jako jsem byl dřív nikdy nebudu... Ne že bych nechtěl, ale nejde to vrátit. Snažím se jak nejvíc můžu, ale prostě to nejde.. " Odpověděl s trochou smutku v hlase. To jsem nechtěla.
,, Promiň Tini, nemyslela jsem to zle. Nic na tvém chování ke mě ani k nikomu jinému není špatně " Objala jsem ho a nechala jsem se unášet jeho vůní. V jeho objetí jsem se cítila tak bezpečně a hezky. Bylo mi hezky teplo a cítila jsem mírné mravenčení v břiše, což jsem ještě nikdy necítila. Nechápu to. Co se to se mnou děje?
,, Nic se nestalo" Řekl mi a dal mi pusu do vlasů. Jen jsem přikývla a zavřela jsem oči. Než jsem stihla nad něčím vůbec přemýšlet, už jsem upadla do říše snů.

stars at midnight | martinus gunnarsenKde žijí příběhy. Začni objevovat