22. Kapitola // Poprvé

327 18 1
                                    

Martinus celý zrudnul studem a poškrábal se na zátylku.
,, A-Ahoj.. Co.. Já... " začal koktat a na se jenom zasmála a přistoupila jsem k němu blíž. Vzala jsem jeho hlavu do svých dlaní a konečně jsem ho jemně a pomalu políbila. Byl ještě trošku v šoku a tváře mu hořely, po chvíli se však uvolnil a chytl mě kolem pasu. Vyhoupl si mě do náruče, vešel do pokoje a dveře za náma zabouchl. Co mě ale zarazilo bylo to, že zamkl, po chvíli jsem však pochopila proč.

Martinus si mě položil na postel a vyhoupl se nade mě. Z mých úst se přesunul na krk, který obsypával motýlími polibky. Líbali jsme se pomalu a něžně. Rukama mi hladil boky, což všemu dodávalo intimější efekt. Měl studené ruce, ale příjemně to lechtalo. Nikdy jsme takovouhle intimní chvilku neměli, proto jsem docela nervózní a mám strach, že něco pokazím. Snažím se to skrývat a dělat to, co cítím, ale napětí z mojí strany je až hmatatelné.

Proto se ani nedivím, že si toho Martinus po chvilce všiml. Trochu se odtáhl, dal mi pramínek vlasů za ucho a jeho tmavé čokoládky zabodl do mých čirých studánek.
,, Ty nechceš?" zeptal se na jednoduchou otázku, já však na ni neznala odpověď. Zasekla jsem se v myšlenkách a přemýšlela jsem. Chci, chci a moc, ale strach je velký pán.
,, Chci, ale.." nemohla jsem dokončit větu. Bála jsem se, že by se mi smál.
,, Bojíš se, viď?" uhodl to, usmál se a pohladil mě po líčku. Byl tak něžný a tolerantní.
,, Nemáš se čeho bát, já jsem to taky ještě nikdy s nikým nedělal, proto nemusíš mít strach že bych se ti smál. Slibuju, že to nebude bolet, budu opatrný. A pokud by to náhodou bolelo, stačí říct a můžeme hned přestat. Kdyby se ti cokoliv nelíbilo, stačí říct. Stačí mi věřit." řekl a políbil mě na čelo.

Přikývla jsem. Věřím mu celým svým srdcem, nemám důvod, proč mu nevěřit. Celá jsem se mu poddala.

Martinus byl jemný, pomalý, na nic nespěchal, a proto to bylo více než výjimečné. Obsypával mě polibky na tváře, na ústa, na čelo, do vlasů... Všude možně.
A právě proto ho miluji.
Protože mě respektuje, toleruje a hlavně miluje.

stars at midnight | martinus gunnarsenKde žijí příběhy. Začni objevovat