Absolutně jsem nechápal co se děje. A kdo by to mohl být. Pak mi došlo že já hlupák jsem si nezamčel. Snažil jsem se vyprostit své ruce z cizího sevření, ale stisk na rukou byl moc silný. (Teď vůbec nevím jestli to mám češtinářsky dobře. Když tak mě opravte. Děkuju :))). „Kdo jsi"řekl jsem. Dotyčný neodpověděl, jen jsem slyšel jak něco otvírá, pak zas nic a pak nsem ucítil chlad na zádech. Někdo mě začal umývat. Umyl mi celá záda a ruce. Pokračoval na břiše. Stuhl jsem, když jsem ucítil,že jede rukou čím dál tím níž. Intimní místa naštěstí objel a umyl mi nohy. Vážně, ať je to kdokoliv, proč to dělá? Najednou jsem měl ruce uvolněné, jenže než jsem stačil sundat ten ručník a rozkoukat se, byl ten člověk pryč. Je mi jasné, že utíkat za ním je blbost. Ještě bych se vysekal s mokrýma nohama na zemi a navíc bych ho nedohnal. Domyl jsem si své partie a vylezl ze sprchy. Obmotal jsem si ručník kolem pasu a pohled mi padl na jednu věc. Ta věc mi něco připomněla. Když mě ta odoba držela. Kurňa. Někdo viděl mé jizvy. V panice jsem si dal ruce do vlasů. Chtěl jsem začít řvát. Vím že vyvádím, jenže co když budu muset jít na psychiatrii? Co když mě budou odsuzovat? Moc dobře jsem totiž slyšel, že člověk co si ubližuje je slabý. Já to o sobě vím. Proto vyvádím. Když jsem se trochu uklidnil, začal jsem přemýšlet. Mám nebo nemám?

ČTEŠ
Loved ✔️
FanfictionSoonhoon| mám nebo nemám? riskovat nenávist a nebo se utápět v depresivních myšlenkách...