Loved ✔️

9.

Když jsem zjistil kdo, tak se mi zrychlil dech. Proč musel zrovna on? Copak nevidí co mi tím způsobuje? Copak necítí jak se třesu, z toho že je mi tak blízko a dotýká se mě?
Položil mě na židli u stolu. Chvilková euforie z toho že se mě dotýkal, mě opustila a já se začal opět zvedat, abych se vrátil do pokoje. „Seď!"přikázal mi Woozi a zatlačil mě zpátky do sedu. Jen jsem si povzdychl a vzal hůlky. Začal jsem jíst. To jídlo bylo do ré, ale já hlad prostě neměl. Proto jsem po chvilce odsunul talíř s tím že se zvednu a odnesu ho do kuchyně. „Nechutná ti?"zeptá se Jeonghan. „Jo chutná, jen nemám hlad."pokrčil jsem rameny. „No tak to ne, okamžitě si sedni a dojez to. Nezvedneš se odsud dokud to nebudeš mít dojezený."začal na mě mluvit Woozi. Co má takovej strach? Jen nemám hlad, to neznamená že se ze mě hned stává anorektik. Jen jsem protočil očima a otočil se, s tím že jdu do kuchyně to konečně odnést. Odcházel jsem po schodech nahoru, jenže se mi zamotala hlava. Pak už jsem jen viděl jak padám.