Tábor✔ [SebaCiel; CZ]

Sedmý den... Výlet do města

,,Já se nemůžu dočkat těch obchodů. Nemám tady žádné šminky a už mi dochází sprcháč,'' řekla nadšeně Lizzy. V očích měla skoro hvězdičky.

,,Vždyť ti je teprve jedenáct, Elizabeth. Nepotřebuješ se malovat,'' vložil se do toho její bratranec.

,,Ale chci být hezká a navíc namalované holky jsou hezčí,'' odfrkla si blondýnka.

,,Jak myslíš,'' trhl rameny Ciel.

Většina z Cielova týmu stála u brány. Bylo brzké dopoledne a oni se chystali vyrazit do města. Každý si chtěl doplnit zásoby sladkého a dalších životně důležitých věcí. Nejenže všichni byli vyspaní, protože měli pozdější budíček, ale taky byli v dobré náladě.

,,Na koho se čeká?'' prolomil ticho Mark. Tím upoutal pozornost ostatních. Koukli kolem sebe.

,,Na Maxe, na Aloise a Kyla,'' odpověděl Sebastian.

,,Zas se čeká na blonďatou hlavu. Co on dělá tak dlouho? On se snad maluje, nebo co?'' uchechtl se Mark. Někteří zasmáli.

,,Kdo ví. Jednou si opravdu dal make-up a řasenku,'' nahodil Ciel. Uchechtl se nad vzpomínkou. Všichni se začali smát. Každý si uměl představit zmalovaného Aloise.

,,Co je tu tak vtipného? chci se taky zasmát,'' zeptal se pobaveně Max.

,,Představě zmalovaného Aloise,'' řekla Lucy, když se nadechla, ale vzápětí se začala znovu smát. Jako ostatní. Max pobaveně protočil očima.

Z dálky viděli přibíhat Aloise a Kyla. Kluci se připojili ke skupince.

,,Tak už jsme konečně všichni. Můžeme jít,'' řekl Max.

Desetičlenná skupinka vyrazila do nedalekého města. Vlastně museli ujít dvacet kilometrů, aby se tam dostali. Samozřejmě z toho nikdo moc nadšený nebyl, ale Max odmítl objednat autobus a nazval je lenochy.

Šli po kraji silnice jako kuřata za sebou. První šel Max, za ním šly menší děti a za nimi Lucy. Následovali kluci. Sebastian šel poslední a dával na ně pozor. Tedy měl sluchátka a je spíš ignoroval.

Ciel si představil okamžik, kdy se Alois před Sebastianem zastaví a on, jelikož nedává pozor o něj zakopne. Chlapec se uchechtl. Jenom ta představa vypadala víc než dobře.

,,Já se tu usmažím za chvilku,'' promluvil Mark, aby vyplnil to ticho. Za celou tu dobu občas prohodila slovo Lizzy se Sarah. Jinak bylo ticho.

,,Tak si sundej tu mikinu,'' zavolal na něj zepředu Max. Poukázal na Markovu černou mikinu.

,,To mi bude zase zima," řekl pobaveně brunet.

,,Tak si nestěžuj.'' Hlavní vedoucí protočil očima.

A bylo zase ticho. Sebastian šel Cielovi příkladem. Chlapec si vytáhl z batohu sluchátka a také se věnoval své hudbě. Mohl tak na chvíli zapomenout na realitu a všechny. A problémy, které před tímto prokletým táborem nebyly.

Dostali se na cestu lesem, takže všichni mohli jít zase u sebe. Ale to by nebyli oni, aby nebyli roztahaní přes půl lesa. S velkýma mezerama šli za sebou. Hezky ve stínu.

Ciel šel sám někde uprostřed a kýval hlavou do rytmu písničky, jež mu proudila do uší. ,,Run, live to fly, fly to live, do or die,'' pobrukoval si text písničky.

,,Cieli, ty posloucháš Iron Maiden?'' výskla Lucy. Přidala se k němu.

Ciel se na ni otočil a vytáhl si jedno sluchátko. ,,Ty je znáš?'' zajímal se.