Tábor✔ [SebaCiel; CZ]

Třetí den... Orientační běh

Začal nový den. Jako obvykle se táborníci sešli v jídelně na snídani. Spousta dětí už nadšeně jedla, ale pár starších chlapců ohrnovalo nos nad chlebem se šunkou. Po té následoval polední program plný her a zábavy.

Ciel došel k lavičce, kde se uhnízdil i jeho tým a připojil se k nim. Sedl si vedle Sebastiana, se kterým si vyměnil pohled.

,,Já slyšela, že budeme zase stavět domečky!'' zajásala Lizzy.

Ostatní ji jen spražili pohledem. Ciel z toho vyvodil, že nejspíš řeší program. Znuděně se opřel do opěradla lavičky.

,,To určitě ne. To bylo hned první den a pochybuju, že to bude dvakrát po sobě. Ale souhlasím s tím, že zase budeme dělat něco v lese,'' odvětil klidně Mark. Napil se z pitíčka, které s sebou měl. Lucy se naklonila a bezostyšně se napila. Mark protočil očima.

,,Taky si myslím, že to bude v lese,'' přidal se David, nejmladší chlapec v týmu a bratr Sarah.

,,Já vím, co budeme dělat," usmál se tajemně Sebastian.

Ten jeho úsměv mě jednou zabije. Je tak krásnej. Cielovo zvrhlé já se právě probudilo. Pořád se vzpamatovával z toho pohledu, když byl Sebastian mokrý. Zatřepal hlavou.

,,Co?'' vyhrkl celý tým a naklonili se k němu blíž. Sebastian zamrkal a snažil se zaklonit co nejvíce zpátky, ale docílil tak akorát toho, že málem spadl z opěradla lavičky, kde seděl.

,,Orientační běh,'' řekl jen. Všichni se stáhli a opustili tak jeho osobní prostor. Sebastian si oddechl.

Tým se tam začal dohadovat, jak to bude asi probíhat. Ciel se místo hloupých argumentů otočil rovnou na zdroj informací.

,,Víš něco víc?'' zeptal se ho Ciel. Ve skutečnosti ho to moc nezajímalo, ale chtěl začít konverzaci.

,,Vím jen, že se nepoběží po celých týmech. Poběží se po trojicích. Pak se body sečtou. To je všechno, co nám Max řekl,'' odpověděl Sebastian.

,,Aha, to zní dobře,'' kývl Ciel.

Tým se stále bavil. Ne, řval jeden přes druhého, zatímco Max už byl na place a čekal na určitý tým, než se uklidní. Sebastian s Cielem na sebe koukli a povzdechli si.

,,Spratci, dávejte pozor,'' sykl po nich otráveně Sebastian.

Ciel obdivoval, jak Sebastian dokázal být tak klidný. On by je už jednoduše praštil. Tým se skutečně uklidnil. Sebastian se usmál.

,,Děkuji za klid. Konečně,'' odmlčel se Max a podíval se jejich směrem. Všichni se začali smát. ,,Ticho! Poběží se orientační běh. Nebudete po celých týmech, nýbrž po trojicích. Jelikož v každém týmu je někdo malý, tak malé děti poběží vždy s někým velkým. Naše vedoucí Paula vám řekne s kým kdo poběží a Grell vám to odstartuje. V každé trojičce bude aspoň jeden malý. Je to na čas, takže se neloudejte, ale dávejte na sebe pozor. Ten terén je celkem přísný. Hlavně na malé děti pozor. Když se někdo zmrzačí, pak vás zabiju ještě já,'' dokončil svůj proslov Max. Táborníci se rozesmáli.

Chvíli na to k týmu pět došla Paula. Sedla si k nim a všechny je sjela pohledem. Sebastian raději dělal, že s nimi vůbec není.

,,První poběží Lucy, Sarah a Kyle. Potom další trojička budeš ty, Sebastiane, spolu s Cielem a Davidem. A poslední poběží Lizzy, Alois a Mark. Máte ještě čas. Grell si vás pak zavolá," vysvětlila Paula a odešla za dalším týmem. Tým na sebe koukl. Ciel to viděl tak, že vyvázl nejlépe.

,,Myslím, že Lucy to má nejhorší,'' smál se jí Alois. Lucy se jen zakřenila a vyplázla na Lojzka jazyk. Ten jí to oplatil.

,,Jo, ale Mark taky. Má v týmu sice jen jednu malou, ale ten druhej je mentálně tak na pět let, " podotkl Ciel. Všichni se začali smát. Až na Aloise, ten se urazil.