Gwendoline

8

Celý víkend jsem strávila u Marcuse doma, mamce jsem to pouze oznámila a na nic jsem se neptala. Byl to nejlepší víkend v mém životě. Nikdy jsem se necítila tak živá. Po dlouhé době jsem se dokázala upřímně a šťastně smát, naučila jsem se, jak žít. A za toto vděčím Marcusovi, díky němu můj život konečně za něco stojí.

"Co by sis dala k obědu?" Zamumlal mk Marcus do ramene. Musela jsem se usmát, když mě jeho dech zašimral. Chtěla jsem takto strávit celý den, na jídlo jsem neměla ani pomyšlení.
"Nemám hlad." Prohrábla jsem rukou jeho hnědé vlasy, byly tak jemné. Proč jsem si toho nikdy nevšimla? On jen zvedl hlavu a podíval se mi zamýšleně do očí. Já mu pohled nenuceně oplácela.
"Měla by ses najíst." Namítl pouze a pro potvrzení jeho slov mě prstem přejel po odhalené klíční kosti. Musela jsem zatnout prsty u nohou.
Neodpovídala jsem, pouze jsem mu začala obsypávat krk nevinnými polibky, on mi jen spokojeně zavrněl do ucha.
"Ty víš, jak dostat to co chceš." Vydechl a tentokrát se vrhl on na mě.

Když jsme oba padli oba unavení a zpocení do jeho postele, během několika minut jsem usnula.

Probudila mě vůně jídla z kuchyně. Marcusův byt byl malý, ale útulný. Jednalo se o obývák spojený s kuchyní, ložnici a koupelnu. Protáhla jsem si záda, která nechutně zakřupala. Hledala jsem nějaký kus svého oblečení, ale jediné co jsem našla, byla Marcusovo tričko, tak jsem si oblékla alespoň tohle, sahalo mi až po kolena, tak malá jsem byla.

Na stole přede mnou byly hotové palačinky. Miluju palačinky. Moment, on umí vařit? Došla jsem k Marcusovi a objala jsem ho zezadu, ani po ramena jsem mu nesahala. On jen vypnul sporák a otočil se ke mně obličejem. Políbil mě a při pohledu na jeho tričko se usmál.
"Ani nevíš, jak jsem o takových dnech s tebou snil. A teď se mi to splnilo." Prohloubil nás polibek, nechtěla jsem aby skončil. Miloval mě, cítila jsem to, aniž by to vyslovil nahlas. Ovšem milovala jsem já jeho?

Mé břicho zakručelo na protest, on se jen zasmál a já s ním. Po dlouhé době jsem se dokázala smát. Byla jsem volná.

Společně jsme se najedli a zbytek dne jsme koukali na různé filmy v objetí. Chtěla jsem si každý okamžik do smrti pomatovat, byla jsem šťastná.

Po víkendu musel Marcus nastoupit do práce, a já měla ve škole týden volna. Léto bylo v plném proudu, za necelý měsíc měli být letní prázdniny.  Ani jsem nevěděla, jestli jsem se těšila nebo ne.

Automaticky jsem s ním jela do práce. Věděla jsem, že to vzbudí pozornost, ale jelikož jsem se s Marcusem bavila i předtím, neměl by v tom být problém. I on souhlasil, že by se nás vztah měl prozatím tajit. Neřekli jsme si, že jsme spolu, ani jsme si nic neslíbili. Bylo to zvláštní.

Na vrátnici se na mě usmál ten stejný pán, jako předtím. Marcus u vedení zjistil, na jaké pole se má dnes vypravit. Prý budou sklízet obilí, proto vyjel kombajn tři traktory s vleky za ním. Pro mé štěstí, mě nikdo z nich neznal. Marcus jel jako první, před kombajnem. Cestou jsme potkali mamku, jak jede do práce, ona nám s úsměvem zamávala.

Trvalo nám patnáct minut, než jsme se přes místní komunikace dostali na určené pole. Marcus traktor zastavil na menším placu ve stínu. Kombajn mezitím vyjel vstříc obilí. Měli jsme štěstí, že jsme byly první v pořadí. Tudíž jsme jako první vyjeli ke kombajnu, aby nasypal nás vlek a my mohli odjet ho vysypat do haly.
"Teď budeme asi půl hodiny čekat." Řekl Marcus pozorující vzdalující se kombajn. Byla jsem ráda, že jsem s ním mohla trávit čas. Proto jsem ho letmo políbila a vyšla jsem ven, protože jsem si chtěla protáhnout nohy. Marcus také vyšel ven, a ihned se s ním začali bavit další dva traktoristi. Já jsem se opřela  o přední kolo a pozorovala okolí.
"Koho jsi to přivezl?" Zeptal se jeden z chlapů. Mohlo mu být přibližně třicet let. Měl krátké černé vlasy a modré oči, velice podobné těm mým. Jeho pohled byl pouze zvědavý.
"Linn je má kamarádka, tohle je Jacob  a Henry." Představil mi jeho kolegy. Henry byl ten muž, který se na mě ptal. Připadal mi sympatický, ale Jacob si mě velice prohlížel, až mi to bylo nepříjemné. Vypadal tak v mém věku. Nedala jsem na sobě znát překvapení, proto jsem se na něj usmála a jemu pobaveně zajiskřili oči. 
"Jsi mi povědomá." Zamýšleně pronesl Jacob, dokonce na mě mrkl, viděla jsem, jak se Marcus zhluboka nadechl, aby se ovládl. Henry si nás jen s pobavením měřil.
"Opravdu? Protože já tě neznám." Odpověděla jsem nenuceně, dokonce jsem se přiměla k plachému úsměvu, který se mi odrazil v očích. Henry se nad tím jen uchechtl a zapálil si cigaretu, kterou našel ve své kapse.
Jacob si mě stále zkoumavě prohlížel, jako kdybych byla nějaké zboží ve výloze. V tom jsem slyšela houkat kombajn, s Marcusem jsme se rozeběhli ke traktoru a on ihned vyjel. Naštěstí jsme měli malý vlek, tudíž jsme museli ihned odjet, po tom co nás kombajn nasypal. Měli jsme teď hodinu času.

Na vrátnici jsme nechali zvážit traktor, poté ho Marcus odvezl do haly, kde vysypal vlek a opět nechal zvážit traktor a my mohli konečně odjet. Stavila jsem se doma, abych mohla hodit batoh plný věcí do pračky. A také jsem s sebou vzala nějaké drobné jídlo a pití. Marcus to velice ocenil.