In my dream? {Harry Styles}

|8.|

Slunce pálilo, jako snad nikdy v životě. Marně jsem se schovávala do stínů pod stromy.

K mé smůle jsem šla ještě po asfaltové cestě, takže jsem měla každou chvíli pocit, že se k ní přilepím. Každý další krok jsem raději dvakrát promyslela.

Musela jsem vypadat opravdu komicky, ale co. S potěšením jsem zahlédla nedalekou kavárnu a spolu se zpoceným topem a mobilem v ruce jsem se dobelhala až ke dveřím. Ty se s cinkavým zvukem rozevřeli a mě konečně obklopil příjemný vánek z klimatizace.

Nikdy jsem tu nebyla, ale první dojem byl opravdu skvělý. Místo nepohodlných židlí - jako bývají často v takovýchto podnicích - se kolem decentních stolečků rýsovala křesla s několika polštářky. Za pultem stála dívka s milým úsměvem a zpaměti mi odříkávala jejich menu.

Po chvíli jsem si skutečně objednala nějakou jejich krásně a hlavně studeně vyhlížející limonádu .

Povzdechla jsem si, když všechny stoly byly obsazené. Limonáda příjemně chladila mé prsty a já po několika marných pokusech hledání alespoň poloprázdného stolu jsem  přišla k jedné holce se sluchátky v uších. Poklepala jsem ji na rameno a ona se na mne trochu vyděšeně podívala.

,, Promiň, ale můžu si přisednout?" Ona se rozhlédne po kavárně, jako by se chtěla snad ujistit, že tady není opravdu ani jedno jiné místo k sezení, pak ale přikývla a dál se věnovala svému mobilu. Vděčně jsem se na ní usmála a usedla do měkkého křesílka naproti ní.

Když už byla má sklenice z poloviny prázdná, cítila jsem ,jako by můj mozek konečně racionálně přemýšlel a uvědomila jsem si, že ta holka tak v mém věku tu o letních prázdninách sedí úplně sama. Nedá mi to a tak využiju situace, když jí spadne sluchátko.

,, Promiň, ale..." Vzhlédne ke mně a sluchátko ve své ruce začne různě žmoulat.

,,Já jen mě tak napadlo... odpusť, jestli ti to je nepříjemné, ale proč tu sedíš tak sama. Navíc, když je začátek letních prázdnin." Nejspíš vycítila, že se společné konverzaci nevyhne a vyndala si i druhé sluchátko přičemž zastavila hudbu v telefonu.

,,Ehm... přistěhovali jsme se teprve nedávno, takže zatím jsem neměla moc možností se tu jinde porozhlédnout, natož někoho poznat." Řekne dál žmoulající sluchátka ve svých dlaních.

,,Aha." Odpovím a natáhnu k ní ruku. Nejdřív se trochu ostýchá, ale pak mi ji stiskne.

,,Julie Lettins, ale říkej mi Jul." Usměju se.

,,Sierra." Pokusí se také o úsměv.

,, Ráda tě poznávám, Sierro. Jedno si už můžeš teda vyškrtnout. Už to někoho znáš. Teď ještě zařídím tu druhou věc." Můj úsměv se ještě rozšíří a během chvilky si stoupnu z mého teď už nejoblíbenějšího křesílka. Jemně Sierru pobídnu a ta se zvedne také. Míříme spolu ke dveřím, které se za námi s cinknutím zavřou a my jsme tak výstavení opět tomu odpornému vedru, který se nezdá po krátkém osvěžení už tak nesnesitelným.

,,Tak mohly bychom to vzít přes park a pak zajít k Benovi. Zaručuju ti, že lepší zmrzlinu jsi v životě nikdy nejedla." Jen přikývne a poté mě následuje.

,,Moc toho asi nenamluvíš ,co?" Pokrčí rameny.

,, Já...jen tě chci varovat. Nejsem úplná nejlepší společnost."

,,Proč bys nebyla?"

,, Nedokážu se moc seznamovat a nikdy jsem žádnou kamarádku neměla. Rodiče v jednom kuse cestovali a já s nimi, takže jen co jsme si někde zvykla, jeli jsme pryč."

,,Aha, to je mi líto." Skloní hlavu. ,,To máš teď celkem problém." Ušklíbnu se a ona se na mě nechápavě podívá.

,, Protože teď jednu kamarádku už máš." Chytím ji za ruku a její oči se rozzáří a já konečně uvidím na její tváři nefalšovaný široký úsměv.

Skákavým krokem jsme došly až k lavičce a tam jsem se usadila, s mou novou kamarádkou po boku. Právě jsem začaly debatu o jejího dětství, když v tom na nás dvě někdo zakřičel.

,,Si, tak ty jsi taky vylezla na slunce. Nespálí tě to?!" Utrousí povrchně černovlásek a jeho kumpáni se hrdelně zasmějí.

Viděla jsem , jak se Sierra celá napla a pevně semkla víčka k sobě.

Došli až k nám a zmiňovaný černovlásek naklonil hlavu, když jsi všiml mé maličkosti. Olízl si nechutně ret a něco zašeptal brunetovi vedle, který se chlípně usmál a přikývl.

Nagelovaný černovlásek se vmísil mezi nás dvě a zmáčkl mé kamarádce tváře k sobě.

,,Ooo koukněte na ní. Taková držtička by zasloužila ošukat, co pánové?" Všichni začali horlivě přikyvovat a pískat na souhlas. To už mi ale došla trpělivost.

~~~~~
Omlouvám se předem za chyby! Děkuju za případnou podporu a ohlasy.♡

-AnDy