Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*14*

"Pořád se zlobíš?" Zeptal se mě Jungkook když přišel do jeho pokoje a lehl si ke mě.

"Emm.. ne už ne. Vlastně jsem ráda že to kluci vzaly vpohodě" usmála jsem se na něho a zadívala jsem se zpátky do knihy. No ve skutečnosti jsem ho chtěla zabít. Ale co už on prostě sliby dodržet neumí.

"Budeš tady celí měsíc? Prosím" zeptal se mě a položil si svou hlavu na moje rameno.

"Proč?" Zeptala jsem se ho nechápavě a odložila knihu.

"No chci s tebou trávit více času a kluci určitě taky" usmál se "a navíc je lepší když jsi tady semnou, takže prosím zůstaneš tu? Jsi tu už jen měsíc chápeš?" Sedl si do tureckého sedu a díval se mi do očí.

"Jungkooku já..." Chtěla jsem to doříct když v tom začal Kookiemu zvonit telefon... Asi po 15min. volání to konečně ukončil.

"Kate zítra ráno pojedu na dva dny do Busanu, pojedu tam mojemu bratrovi pomoct s jeho bytem a kluky si vezmu asi sebou" divně se zatvářil a lehl si zpátky ke mě. No jo no chce semnou trávit čas ale teď ho potřebuje jeho bratr. Ale já to chápu, nebude tu jen dva dny takže to vydržím.

"A budeš teda tady v dormu" zeptal se mě. Chtěla jsem doříct to co jsem načala ale nechala jsem to tak.

"Ano budu tady, a to proto protože by to tu chtělo uklidit a taky kvůli tobě" usmála jsem se na něho. Chtěl se natáhnout pro polibek když v tom do pokoje vtrhl Taehyung.

"Co je?" Zařval po něm Jungkook a šlo na něm vidět že je naštvaný. Není se čemu divit. Kluci tu většinou do jeho pokoje lezli bez zaklepání skoro pořád.

"Jimin si asi zlomil ruku!!" Začal křičet a višilovat Taehyung.

Jungkook se postavil a šel dolů společně s Taem a já je následovala. Když jsme přišli do obýváku Jimin ležel na gauči a držel se za levou ruku.

"Co si prosimtě dělal?" Řekl mu Kookie když k němu přišel blíž.

"Nemůžu za to jasný? Prostě jsem chtěl ty sušenky co byli nahoře na skříni v kuchyni. No a tak jsem se postavil na židli a natáhl se pro ně, no a pak jsem prostě nějak udělal přemet dozadu a spadl na ruku" řekl Jimin na svoji obhajobu. Nejspíš. "Prostě za to můžou sušenky" zamračil se Jimin.

"Jasně, a vstávej odvezu tě do nemocnice, určitě to máš jen naražený a ty z toho děláš až moc velký drama. A ještě k tomu to svádiš na sušenky" řekl Kookie a u toho převrátil očima. "Pohlídejte mi prosím Kate" ještě dořekl. Čímž mě naštval protože už nejsem malí děcko.

"Spolu jsme ještě neskončily" řekl Jimin a podíval se na skleněnou mísu sušenek na skříni když procházel kuchyní.

*****

Když se vrátili všichni jsme na ně už čekali v obýváku. A pak tam vlezl Jimin s ortézou na ruce.

"Mám to jenom naražený" usmál se Jimin a za ním se objevil Jungkook který si sednul vedle mě na gauč.

"Takže kluci zítra jedeme do Busanu pomoct mému bratrovi s jeho bytem, berte to jako fitko, budeme nosit těžký věci" řekl Jungkook a podíval se na všechny hyungy. "A ty tu Jimine zůstaneš a pomůžeš Kate uklízet" zašklebil se na něho.

"Fajn" Jimin se na něho usmál a při tom se podíval na mě.

"A dáš mi na ní pozor" řekl ještě celkem výhružně Jiminovi. Já nad tím prokroutila očima.

"Jo neboj se, dám pozor i na to malé miminko" usmál se Jimin a přitom se díval na moje břicho. Nejspíš si myslel že si toho nevšimnu.

****

Když jsem ráno vstala všimla jsem si že Kookie už nejspíše odjel, jelikož neležel vedle mě. No a nebylo ráno bylo 15:25 a já si tady vispávám. Vstala jsem z postele a šla jsem si dát sprchu. Pak jsem udělala zbytek mojí ranní hygieny. A šla jsem se podívat dolů.

Jimin tam seděl na gauči a jedl sušenky, přesněji ty kvůli kterým má ortézu. Sedla jsem si vedle něho a vzala jsem si jednu sušenku.

"Takže jak to bude s tím dítětem?" Zeptal se a podíval se na mě. Vážně? Jeho první otázka za tenhle den? Bože.

"No vlastně já..." Chtěla jsem to doříct ale zarazila jsem se. Uvědomila jsem si že bych mu to říkal neměla.

"No?? A dál??" Pokračoval.

"Když ti to řeknu tak mi musíš opravdu slíbit že to neřekneš Kookiemu" podívala jsem se mu hlouběji do očí a čekala na jeho odpověď.

"Neboj já nejsem jak Jungkook" usmál se "umím držet tajemství" usmál se zase a otočil se více ke mě. Tím pádem jsem se nadechla a prostě jsem to řekla.

"Jimine já jsem se rozhodla že tady zůstanu" řekla jsem a vyjekla když mě Jimin chytil do obětí.

"Jako navždy??" Pustil mě a podíval se mi tentokrát hlouběji do očí on.

"Ano" odvětila jsem a lehce se usmála když mě obejmul zase.

"Jsem tak rád, Kookie bude šťastný" vicenil na mě zuby.

"Ano ale zatím mu to neříkej jo?" Zvedla jsem jedno obočí a čekala co řekne.

"Neboj neřeknu" usmál se a začal baštit další sušenku...

Tak další kapitola je tady 😊❤. A je celkem o ničem tak jako všechny ostatní XD 😂👌. Ale co už no 😏❤.

❤Nikisha❤