Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*32*

Společně jsme se dostali až domů. Hned u dveří nás přivítal Jimin.

"No ještě že už jste tady, Namjoon zničil skleničkou podlahu" řekl a dal si ruce vbok. "počkat Kate co se ti to stalo!?" vykřiknul když si mě pořádně prohlédnul.

"Neřvi tolik Jimine bolí mě hlava" řekla jsem mu. "Já.. jdu si lehnout" dořekla jsem a pomalími kroky jsem se snažila dostat do pokoje.

Když jsem byla na třetím schodu podívala jsem se dozadu. Kookie tam stál a pozoroval mě. Mezitím přišli i všichni kluci. Bylo mi tak blbě. Bolela mě hlava, chvílemi se mi i točila. Píchalo mě v bocích a bolelo mě zápěstí z toho jak na něj Jack tlačil.

"Nemůžu se na to koukat" řekl Kookie, došel za mnou a vzal mě do náruče. Pevně jsem se ho chytla a nechala se odnést až do pokoje.

Tam jsem si opatrně sundala vše co jsem měla na sobě. Kookie mě neustále pozoroval, bylo mi to až nepříjemné. Nakonec ale odkráčel do koupelny. Zanedlouho se zase vrátil s nějakými ubrousky a s miskou vody.

"Kookie podáš mi prosím tričko?" zeptala jsem se ho a ukázala na tričko které bylo hozené na židli. Donesl mi ho a já se mohla do něj obléct. Pak mi opatrně ubrouskama utíral zaschlou krev z obličeje. Když bylo nejspíš hotovo sedl si na postel vedle mě.

"Kookie? Jak si mě našel?" zeptala jsem se ho. Jelikož se tam zjevil a ani nevím od kud.

"Já jsem tě sledoval, ale pak jses mi ztratila. Když jsem ale slyšel někoho křičet v té uličce, věděl jsem že jsi to byla ty" podíval se na mě.

"Jungkooku.." nevěděla jsem co mám říct.

"Omlouvám se.." řekl Kooie. "Omlouvám se že jsem přišel tak pozdě, omlouvám se že jsem tě nechal jít samotnou. Omlouvám se." svůj obličej si schoval do dlaní.

"Kookie.. Ty za to nemůžeš" řekla jsem mu a sundala mu jeho ruce z obličeje. Teď jsem měla tu možnost přihlédnout si jeho mokrou tvář. To kvůli mě mu tekli szly. Kvůli mě se takhle pořád trápí.

"Slíbil jsem tvojí mámě že na tebe dám pozor" řekl Kookie přes všechny ty vzlyky. "Víš Kate, já si to slíbil i sobě. I sobě jsem si slíbil že tě ochráním. Ale selhal jsem. Zase jsem selhal." po tváři mu začali stékat další a další slzy.

Mě po tváři začali také stékat slané slzy. Bylo mi to všechno tak líto.

"Jungkooku poslouchej mě.." chtěla jsem to doříct ale on mě přerušil.

"Ne Kate, ty poslouchej mě." řekl a postavil se. "Já když si představím že bych o tebe přišel, kdybych už neměl tu možnost tě vidět. Můj život by se mi postavil vzhůru nohama. Můj život bez tebe by nebyl život Kate. Když jsem viděl jak tam ležíš na té zemi. Myslel jsem že..." chtěl to doříct ale tentokrát jsem ho přerušila já.

" Jungkooku, tohle neříkej prosím. Jsem tady živá a zdravá. Jsem tady s tebou a vždycky budu." postavila jsem se a obejmula ho kolem pasu. Svou hlavu jsem zabořila do jeho hrudi.

"Miluji tě Kate, ty...ty jsi moje všechno" řekl a dal mi malou pusu do vlasů.

"Já tebe taky Kookie" řekla jsem a natáhla se pro slanou pusu od slz.

Každopádně ještě vyhráno nemají. Jack se asi jen tak snadno nevzdá 😏.

❤️Nikisha❤️