*29*

1.2K 70 5
                                    

Nadešel ten den. Nadešel den kdy to řeknu Kookiemu. Mám strach, nevím co na to řekne. No každopádně musím být silná.

"Kookie už jsi?" zeptala jsem se ho když jsem čekala už u dveří a on byl stále v pokoji.

"No jo" odpověděl a řítil se dolů.

"Užijte si to" křikla máma z kuchyně.

Oblékli jsme si bundy a vyrazili.

"Kate? Kde to vlastně jdeme?" zeptal se Kookie a chytil mě za ruku. Já propletla jeho prsty s míma.

"Chci tě vzít na jedno místo" odpověděla jsem.

S Kookiem jsme dorazili k jednomu lesu. Ten les nebyl vůbec nějak velký a tak jsem tam jako malá ráda chodívala. Mohla jsem tam být sama, úplně sama.

Vedla jsem ho lesem dokud jsme nedorazili na místo. Místo které jsem tak milovala. Byl to malí můstek nad jezírkem ve kterém se vždy odráželi malé paprsky slůnce. Všude kolem šli vidět hlavičky leknínů. Bylo tam tak krásně.

"Kate to je nádhera" řekl Kookie a rozešel se blíže k můstku.

"Ano, já vím" usmála jsem se a chytla ho za ruku. Vedla jsem ho na kraj můstku, protože mi připadalo že se bojí na něj vkročit.

Drželi jsme se za ruce a sledovali ty malé krásné paprsky na hladině vody. Párkrát vyskočila ryba nad hladinu a zanechala po sobě pár malých vln. Sledovala jsem to všechno s údivem. Připadalo mi, jako bych tu byla poprvé. Jako když jsem byla menší a poprvé jsem to tu našla. Byla to krása.

"Kookie chtěla bych ti něco říct" řekla jsem a podívala jsem se na špičky svých bot.

"A co?" zeptal se Jungkook a otočil si mě k sobě.

"Bojím se ti to říct" řekla jsem. A dál jsem si v hlavě říkala že mu to říct musím. Ale odvaha zmizela. Nechápu to.

"Už mě nemiluješ?" zeptal se smutně a pustil mou ruku kterou celou dobu držel.

"Cože ne Jungkooku. Ty jsi celý můj život. Tebe budu milovat navždy" odpověděla jsem mu a po tváři mi stékla slza.

"Tak proč pláčeš?" řekl a já si všimla i té jeho malé slzy která se mu koulela po tváři.

"Protože.." zase jsem se zadrhla. Bála jsem se že mu to snad ani neřeknu. Ale já to nakonec řekla. "Protože jsem těhotná"  najednou mě zaplavil strach. Kookie nějakou dobu nic neříkal a jen mě sledoval.

"To.. je úžasné" nakonec řekl a pevně mě objal. "Já jsem tak moc rád Kate" usmál se na mě a dal mi malou pusu.

"Miluji tě Jungkooku" usmála jsem se na něj.

"Miluji tě Kate" úsměv mi oplatil. A spojil naše rty v jedno....

Tak joo už to ví i Jungkook. Ale mám něco v plánu 😏. Ale nejsem si jistá jestli je chci nějak rozdělit nebo jednomu z nich ublížit. No uvidíme. 💜

❤️Nikisha❤️

Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat