Because I love him ~ Cz [Jungkook] ✓

*25*

Po těžkých pracovitých dvou měsících jsme konečně s klukama dostaly volno. Samozřejmě že kluci mají náročnější práci ale já ty lítačky po schodech s papíry a tak dále už nedávám. Každopádně výtahy tu jsou ale když se semnou posledně jeden zaseknul a já tam strávila půl hodiny, tak od tý doby radši chodím po schodech.

A tak jsem dostala nápad že bych se mohla podívat zpátky do Ameriky. A navíc mi volala máma že mě chce vidět doktorka. Takže bych tam přece jen měla nachvíli odletět. Mámu jsem neviděla už dlouho. Ale mám také ztrach z toho co řekne na Kookieho jelikož mě Jungkook samotnou nechce pustit. Takže poletí semnou. Super.

"Už jsis zabalila kufr?" zeptal se Kookie když vyšel z koupelny.

"Už dávno, ráno přece brzo vstáváme" usmála jsem se na něho.

"Fajn tak myslím že jsem na řadě já" úsměv mi oplatit a začal si ze skříně vytahovat oblečení.

Prokroutila jsem nad tím očima protože mi říkal že si věci bude balit už dva dny předem. Vždycky něco řekne ale stejně to neudělá. Takže se nemám čemu divit.

"Myslíš že se budu tvojí mámě líbit?" zeptal se mě trochu smutně. Z jeho hlasu šli slyšet obavy.

"Ano budeš" řekla jsem trochu nepřesvědčivě jelikož se trochu obávám toho co máma řekne. Ale Kookieho jsem přesvědčila takže snad už žádný obavy mít nebude.

Navíc jsem už asi měsíc a pár dní nedostala menstruaci takže návštěva doktorky zní jako dobrý nápad.

****

Ráno jsme s Kookiem málem nic nestíhali ale kluci nám trochu pomohli. Jin nás pak odvezl na letiště a ostatní jeli s námi.

Ani nevím jak jsem se ocitla tak rychle na letišti. Uvědomila jsem si to až když jsme se všichni navzájem objímali. Pak už jsem se dívala jak nám kluci mizí v davu lidí.

S Kookiem jsme si našli naše místa v letadle a dlouhá cesta do Ameriky mohla začít. Ještě se ani letadlo nezvedlo ze země a už nám volal Jimin jestli jsme vpořádku, že mu chybíme a taky že mu máme z Ameriky něco dovézt. Hlavně sušenky ještě dodal. Achh jak ti kluci mi budou ty dva týdny chybět. Ještě že mám sebou jednoho nejvzácnějšího z nich.

Mamce jsem volala že už sedím v letadle a že jse na ní moc těším. Řekla jsem jí že semnou přiletí i můj přítel. Byla nadšená že mám přítele. Ale to ještě netuší že to není Američan ale Asiat.

Cesta nám utíkala poměrně rychle. Už jen ať jsem tam. Jsem ráda že nás bude máma čekat na letišti. Pořád mám ale strach z jejího názoru až uvidí Jungkooka. Ale je mi to jedno. Přece jen je to můj život a moje rozhodnutí. A já Kookieho miluji...

Ahoj tak jsem tady s další kapitolou 😊❤️.

Taky bych vám chtěla říct že mám novou knížku takže kdyby si jí náhodou chtěl někdo přečíst. 😅❤️

Tak se s vámi zase loučím a ahoj u další kapitoly ❤️🧡

❤️Nikisha❤️