,,Proč si mi neřekl, že si tam byl!" Strčím do Noah a on udělá krok zpátky. ,,Vlastě... Vlastně nevím." Řekne potichu. ,,Kecy! Ty víš jak mi na Jonášovi záleží a ani se mi slovem nezmíníš!" Jeho výraz se změní. ,,Víš proč jsem ti nic neřekl? Nikdo by tě tam nechtěl! Ty navždycky budeš ta holka, co sleduje ostatní pod oknem, protože se jich bojí a oni se bojí tebe!" Jeho slova mě zabolí u srdce. Otočím se a odkráčím pryč. Nemáš věřit lidem. Nevyplácí se to. Říkám si když jdu směr les. Zase si sednu na zem a rozbrečím se. Po chvíli zvednu hlavu. Někdo sem jde. Někdo koho znám.
ČTEŠ
Náchod, město Jonášů
JugendliteraturZe začátku se mi vždycky třásla kolena, když jsem ho potkala. Teď už jenom trochu špičky prstů. Párkrát jsem byla tak nervózní že jsem se schovala na záchodě. Když se teď procházím po náměstí a pozoruju holuby, proklínám se za to. ~Beverly~
