Cítím se strašně a otupěle. Procházím se mezi chatkami. Ve většině je ticho, je kolem jedenácté večer, ale z jedné jdou podezřelé zvuky. Nemůžu si pomoct. Přijdu trochu blíž k oknu kde se svítí. Skupina lidí se směje a o něčem se baví. Jdu ještě blíž. Hlasy se maličko ztiší. Museli tě vidět ty krávo!
Okřiknu sama sebe v duchu a přitisknu se ke zdi pod oknem. Slyším ho. Něčemu se směje, něco hrajou. Asi flašku nebo tak. Jonáš točí flaškou na podlaze a ta ukáže na někoho koho bych tam vazbě nečekala. Co tam dělá Noah?!
ČTEŠ
Náchod, město Jonášů
Ficțiune adolescențiZe začátku se mi vždycky třásla kolena, když jsem ho potkala. Teď už jenom trochu špičky prstů. Párkrát jsem byla tak nervózní že jsem se schovala na záchodě. Když se teď procházím po náměstí a pozoruju holuby, proklínám se za to. ~Beverly~
