40. Tino!

148 9 0
                                    

"Tino!" vyjeknu jen co se proberu z šoku a vrhnu se jí kolem krku.

"Co tady děláš?" zamumlám jí do ramene a u očí se mi probojují slzy štěstí. Tak moc mi chyběla!

"No, zrušili nám na týden školu. Napsala jsem tvojí mamce a ta řekla ať klidně přijedu. Dohodly jsme se, že ti nic neřekne. Chtěla jsem, aby to bylo překvapení," vysvětlí mi.

"Nejlepší překvapení," opravím ji.

"Jak se má Sorgie? A co ten Black?"

"Sorgie se má skvěle a Black..." zamyslím se, ale hned si za to vynadám. Jasně že jí to řeknu.

Jdeme společně ke mě do pokoje a já jí mezitím vyprávím všechno co se tu stalo za posledních pár dní-co se stalo dřív totiž už dávno ví.

"Takže tys věděla, že by to neudělal, ale řekla jsi mu to, on si teď myslí, že si to doopravdy myslíš a přemlouvá tě, abys mu věřila, že je pravda to, co už ve skutečnosti dávno víš," řekne na konci Tina.

Přisvědčím a ona se rozesměje.

Tina počká než si udělám úkoly a potom jdeme do stáje. Sice tu mám s Beth sraz až za půl hodiny, ale pocit být s Tinou ve stáji mi chyběl tak moc, že už to rozhodně nehodlám odkládat.

Celou cestu z ní tahám informace o Anglii. Jak se má Ren, co koně, obzvlášť pak Lizzet a Jacket.

"Jacket už začíná být zvladatelnější, dokonce mi s ní jednou Ren dala trénink na jízdárně a byla v pohodě. Jinak do přírody je to s ní super. Jezdíme většinou tak, že si Ren bere Possy a já jí a je to super. Už chápu proč jsi říkala, že je to strašně jemná a milá kobylka. Na Lizzet jezdí do terénu hlavně Renáta, protože to jezdím většinou vedle na Moolovi, ale mám jí teď občas na tréninky a to je úplně dokonalá. Ale na Moola to samozdřejmě nemá," usměje se.

No jasně. Tina a její velká láska Mool.

To už dojdeme do stáje.

Nejdříve vykydáme Sorgiin box, což spíš spočívá v tom, že jedna kydá a druhá naváží čistou podestýlku, protože představa, že bychom měly obě kydat jeden box dohromady je dost nemožná.

Když máme hotovo, právě slyším hlas Beth.

"Kate jsi tu?" ozve se stájí.

"Jasně," zavolám na ní a jsou slyšet kroky jak jde dovnitř.

Lehce nervózně přeskakuje pohledem ze mě na Tinu a zase zpátky.

"Beth, tohle je moje nejlepší kamarádka Tina, Tini, tohle je Beth," představím je.

"Ahoj, hodně jsem o tobě slyšela," promluví Tina jako první a napřáhne k Beth ruku.

"Jo, já o tobě taky," usměje se Beth a ruku přijme.

Beth se musí ještě vykydat, takže já s Tinou jdemě nahoru za Sorgie.

Vezmeme ji do jízdárny a Tina se přesune do rohu. Je vidět, že mi chce nechat trochu prostoru, abych Sorgie připravila. Přesunu proto pohled na onu úžasnou kobylku a začnu s ní pracovat.

Když už je opracováná, mávnu na Tinu aby přišla.

"Je úžasná!! Jak jsi to dokázala? Myslela jsem si, že s ní pracuješ teprve týden!" řekne Tina okouzleně když ke mně dojde.

"Taky pracuju, je opravdu šikovná."

"To teda jo. Určitě je to tím, že ti tak míč věří. Ten váš vztah je neskutečnej!"

"No právě Tini, chci vyzkoušet, jestli takhle bude pracovat i s někým jiným. Navíc si na ní chci zkusit sednout a potřebuju někoho, kdo by jí mezitím lonžoval. Jestli tu zůstaneš týden, můžeme udělat opravdu velký kus práce...."

"Jasně, já ti pomůžu," usměje se Tina. "To si na ní chceš už dneska sedat?"

"Ne, to ještě ne. Jen se na ní trochu položit, aby si zvykla na zátěž na hřbetě. Ale do konce týdne bych chtěla, aby sis na ní sedla i ty," vysvětlím jí svůj plán.

Tina se usměje a souhlasí.

Jsem ráda, že Sorgie práce nečiní problémy. Těším se, až na ní budu moct doopravdy jezdit. Ježdění mi doopravdy chybí. Beth po mě sice chce, abych jezdila aspoň jednou týdně Jopa, protože chce aby měl čas od času na hřbetě zkušenějšího jezdce a dokonce se mě k vždycky ptá, jestli mi to vážně nevadí, ale to není ono. Už tady nemám možnost jezdit kdykoliv chci. Prostě jen přijít do stáje, vzít si koně a jet ven. Pak je tu ještě Crissie. Je mi jasné, že si na ní párkrát budu muset sednout, aby měla trochu výcvik, protože Claire toho zatím moc neumí, ale Crissie je přeci jen malý poník. Jistě, i Sorgie je vlastně ponny, ale už těsně, takže na ní jsem úplně akorát.

Tina dojde pro madla a já je pak připevním na Sorgie. Obejdu si jízdárnu, aby si na ně zvykla a poté ji předám Tině.

"Zkus jí nejdřív sama trochu olonžovat, ať si na tebe zvykne," navrhnu jí.

Tina s ní nejdřív taky obejde jízdárnu a pak jí chvilku lonžuje. Sorgie se nejprve trochu zajímá o to, kam proč jdu pryč, ale když ji Tina pobídne, neváhá a poslušně se rozejde.

Když mi přijde že už to stačí, zavolám na Tinu ať zastaví a jdu k nim. Vezmu s sebou od kraje jízdárny stoličku, která tu je pro trenéry, postavím jí vedle Sorgie a stoupnu si na ní. Tina Sorgie drží a já pomalu přenesu váhu tak, že stolička už je spíš jen něco o co se opírám než něco, na čem stojím. Sorgie moje váha vůbec nevadí. Sice se na mě podívá pohledem typu co to tam vyvádíš, ale to je vše. Stojí klidně a nedělá žádné problémy. Přesunu váhu na stoličku a zase zpět, ale se Sorgie to ani nehne. Přenesu proto stoličku k Sorgiinu druhému boku a celý postup zopakuji. Sorgie však žádné problémy nedělá.

Beth

Holky odejdou a já začnu s kydáním. Mrzí mě, že mi o tom že Tina přijede Kate neřekla, ale vypadá opravdu fajn. Jsem ráda, že i Kate má svou nejlepší kamarádku někde jinde. Cítila bych se hrozně, kdyby mě Kate považovala za nejlepší kamarádku a já bych přitom tu mou opravdu nejlepší měla někde úplně jinde.

Dokydám a jdu k jízdárně, s úmyslem, že tam potkám holky. Chvíli je pozoruji z dálky a musím se usmát. Jejich spolupráce, umění v práci s koňmi a láska k nim je prostě úžasná.

Uhodli jste koho Kate viděla na konci minulé kapitoly?

Janett ;-)

Já se nevzdám!!!Kde žijí příběhy. Začni objevovat