52. Vánoce v Anglii

135 7 1
                                    

Vítání se neobešlo bez křiku a slz. Jsem tak šťastná, že jsem tady!

Vyzvednout mě přijela vyzvednout Renáta i Tina, takže si musíme pospíšit, aby jsme se stihly vrátit než začnou hodiny.

~~~

Vystoupím z auta a oči se mi zamlží slzami. Tak moc mi to tu chybělo!

"Už máš pro Sorgie přichystanej box," usměje se na mě Tina. "I když předpokládám, že jí teď stejně pošleš do výběhu k ostatním."

"Je v jejím bývalém výběhu někdo nový?" zeptám se.

"Ne."

"Tak já jí tam pustím hned," rozhodnu se.

Kdyby tam někdo nový byl, tak bych je musela nechat aby si na sebe zvykli, ale takhle by to neměl být skoro žádný problém.

Sorgie je tak unešená ze sněhu, takže celou cestu do výběhu skáče z místa na místo a jen co jí pustím do ohrady tak se beží přivítat se svými starými známými. Oddechnu si. Jsem ráda, že tady nebudou problémy.

Renáta má přes Vánoce jiný rozpis hodin, takže už od jedné hodiny má volno.

My s Tinou  mezitím vykydáme celou stáj a navozíme čistou podestýlku a přesně v půl druhé vyrážíme na vyjížďku. Ren na Possy, Tina na Moolovi a já, po nekonečně dlouhé době, konečně na Lizzet.

"Jak to jde se Sorgie?" zeptá se Renáta po chvíli jízdy.

"Skvěle," usměju se. "Učí se neuvěřitelně rychle. Na jízdárně už umí na lonži i samostatně klusat, akorát cval jsem ještě nezkoušela a na vyjížďce už jsem s ní i cválala."

"Cože?" vyhrknou obě dvě současně.

"Ty jsi s ní už venku cválala?" zeptá se Ren překvapeně a já přisvědčím.

"Je fakt učenlivá a hodná Reni, to se mi potvrdilo, když jsem tam byla. Ani mě to nepřekvapuje, když se nad tím zamyslím," podotkne Tina.

"Tak to zítra jedeme na vyjížďku ne?" zasměje se Ren a pobídne Possy do cvalu.

Vyměníme si s Tinou pobavený pohled a pustíme se za ní. Má docela slušný náskok, ale my jej rychle zkracujeme. Závodění nás baví a Ren, narozdíl od nás, jezdí docela s rozumem, takže to není zas tak těžké. Ve chvíli kdy vyjedeme na louku už jí předjedeme.

~~~

Večer beru Sorgie společně s Tinou a Renátou na jízdárnu. Lonžuje mě Tina, kterou už Sorgie zná.

Všechno proběhne v klidu a na Renátě vidím, že jí to potěšilo. Dohodneme se, že zítra zkusíme i cval, zavřeme koně do stáje, nakrmíme je a jdeme taky spát.

~~~

Jsem neskutečně šťastná. Den za dnem je mi líp a líp. Anglie je místo, kde mám žít.

Sorgie už na jízdárně funguje úplně skvěle! Cval jí očividně baví.

Dnes je štědrý den a my dnes hodláme konečně vyjet na vyjížďku i se Sorgie. Já jedu samozdřejmě na ní, Tina na Moolovi a Ren na Benovi.

Všichni se navzájem takže se nemusíme bát nějakých větších problémů. Ren jede první, já druhá a Tina průvod uzavírá.

"Můžeme?" zeptá se Ren.

"Jasně," odpovím a naklušeme.

Opět mě Sorgiin lehký a plavný krok naprosto uchvátí. Takhle krásně se mi nejezdí na žádném jiném koni, dokonce ani na Lizzet a to je co říct.

Já se nevzdám!!!Kde žijí příběhy. Začni objevovat