,,Nenávidím tě ! Jak to děláš ? To v noci nespíš a přemýšlíš,jak mi zničit život ?"
Alex Malik - jeho nevlastní sestra ,kterou on z celého srdce nenávidí.
Zayn Malik - namyšlený fotbalista. Egoista a děvkař první třídy. Dámy,fronta začíná zde.
,,Kdy...
Zayn Ráno,když jsem se potichu plížil od Alex,abych jí nevzbudil,jsem se usmíval. Byla tak roztomilá,když spala. Rozplýval jsem se nad tím obrázkem ještě asi pět minut a potom jsem se mohl přerazit,abych stihl Tomlinsonovu přednášku. Tomlinson. Pokaždé,když to slyším,tak se mi vybaví zvuk,který slyšíte,když brzdí vlak nebo přejedete nehty o tabuli. Přísahám,že ten chlap musí mít krámy dvacet čtyři hodin denně. Co jsem slyšel,tak ho vyrazili z mojí bývalé střední a teď učí tady. Jako jediné pozitivum se dá brát možná to,že je ze mě nadšený asi stejně,jako já z něj. Už na střední mi pil krev s jeho idiotskýma narážkama a teď je ten kretén tady. Nechápu proč tady vzali tohohle vola,který má očividně v hlavě nasráno...
Vejdu do třídy a Tomlinson už si vyvaluje zadek za katedrou,což znamená,že jdu pozdě. Super. To se mi povedlo. Teď si mě vychutná,protože jdu pozdě nebo se se mnou vůbec nebude srát a rovnou mě vyrazí. U něj je možné fakt všechno. ,,Pane Maliku,vy jste se uráčil přijít a poctít nás svou přítomností ?" Zatnul jsem ruce v pěst a napočítal do tří,abych se uklidnil a nevyrazil s ním okno. ,,Omlouvám se. Už se to nestane."Procedil jsem skrz zatnuté zuby a šel si sednout na své místo. Naštěstí už dal pokoj,alespoň prozatím, a místo mě se až moc věnoval nějaké holce v obtáhlém svetříku. Protočil jsem nad tím oči a snažil se poslouchat jeho přednášku. Myslel jsem,že už se odtamtud nikdy nedostanu,protože ta přednáška se zdála nekonečná. Ostatní už se začali z zvedat,a tak jsem se taky odlepil od židle a měl namířeno za Alex. Samozřejmě to by nebyl Tomlinson,aby mi nezkurvil dobrý den. ,,Mužů s vámi mluvit,Zayne." Řekl to spíš jako rozkaz,než jako otázku. I kdybych chtěl sebevíc,tak ho nemůžu poslat až do míst,kde slunce nesvítí. Napnul jsem se a s lehce otráveným výrazem se k němu otočil čelem. Čekal jsem,co chytrého z toho člověka zase vypadne. ,,Pokud hodláte na moje přednášky chodit včas,nemusíte chodit vůbec. Vyjádřil jsem se dostatečně jasně,abyste to pochopil i vy ?" Tohle je absurdní. On mi bude říkat,že jsem idiot a přitom... ,,Co máte za problém,hm ?" Neměl bych s ním takhle mluvit,ale takhle se po mně vozí už od doby,co jsem byl na střední. ,,Co mám za problém ?" Zeptal se mě s arogantním úsměvem. ,,Já s tebou žádný problém nemám,Zayne,ale budeš ho mít ty,jestli se nezačneš chovat slušně,postarám se,aby tě odsud vyrazili." ,,Myslíš,jako tebe ze střední ? Za co vlastně ?" Vysmál jsem se mu svou laxností do ksichtu. Nemohl zařídit,aby mě vykopli. Nemá jediný důkaz a ani jediný důvod. Nemá nic až na plnou hubu keců. Najednou do mě strčil a vrčel na mě,abych se nesral do věcí,do kterých mi nic není. Možná,kdyby se on nesral do mě a dal mi pokoj... ,,Stejně jsi tu jenom díky svým podělaným známým,Tomlinsone." Nejradši bych mu jednu krásně mířenou vrazil,ale z toho už by mohl být průser. ,,Vypadni odtud !" Zavrčel mi do obličeje. ,,Moc rád. Doma mě čeká lepší společnost,než Vy,pane profesore." S jeho oslovením jsem si pohrál na jazyku a vyplivnul ho,jako něco odporného. Když jsem odcházel,tak ještě něco mlel,ale to už bych ho asi musel zabít,takže jsem radši vypadnul.
Podíval jsem se na hodinky a vytřeštil oči. To jsem se s takovým kreténém dohadoval skoro hodinu !? Taková ztráta času... Cestou domů jsem to musel vzít přes park,abych se dostatečně uklidnil a nebyl příjemný,jako osin-Tomlinson v zadku. S Alex jsem se srazil ve dveřích a následně jí chytal,aby nespadla na zem. Její obličej byl plný obav,ale když mě uviděla její výraz se změnil na lehce nevraživý. ,,Někam jdeš ?"Zeptal jsem se,když jsem jí postavil zase na nohy. ,,No chtěla jsem tě jít hledat ! Proč mi neodepisuješ na zprávy a nebereš mi mobil ?" Natáhl jsem ruce v obranném gestu a kousek ode poodstoupil. ,,Klid,kotě. Měl jsem vypnutý mobil. Byl jsem na přednášce a Tomlinson to strašně protahoval." Při vzpomínce na něj se mi otevírá kudla v ruce... Strnula.. Totálně zamrzla na místě. Připadala mi,jako když do ní uhodí blesk. ,,T-Tomlinson ?" Vykoktala po chvíli ticha. ,,Jo. Pamatuješ si ho ze střední,ne ?" Přikývla. ,, Slyšel jsem,že ho vykopli na hodinu. Nevím za co,ale teď přednáší u mě na vysoké." Stála jako opatřená. Kdyby vedle ní někdo položil bombu,tak se ani nehne. ,,Jakto,že ho vzali,když dostal padáka na hodinu !?" Začala z ničeho nic křičet. ,,Co já vím. Prý se tam dostal,protože tam má známé. Je tam víceméně z protekce a docela se po mě vozí,takže proto jsem dneska přišel pozdě!" Byl jsem už zase nasraný. Teď mám Tomlinsona zase živě před sebou a úplně slyším ty jeho kecy. Alex mi dělala hysterickou scénu kvůli věci,za kterou ani nemůžu. ,,Zayne-" ,,Nech mě,Alex. Jdu na chvíli ven. Vrátím se." Pustila mě a já se zase mohl jít uklidňovat ven. Nechtěl jsem být hnusný ještě na ni.
TOMLINSON. Tomlinson. Tomlinson.Všude ho slyším. Připadám si jako blázen,ale mám pocit,že ten debil ještě něco posere a já s Alex to pěkně odneseme. Vlastně by mě taky docela zajímalo,za co dostal padáka. Nedivil bych se,kdyby ho chytili,jak si to rozdává se studentkou. Už jenom tímhle mi vždycky pil krev. Díval se po mladých holkách,které potom končily u něj v kabinetu. Je to neskutečná svině a jsem rád,že ho vyrazili,ale proč ho mám mít kurva zase za zadkem !? Bude mě dusit a dupat mi na krk dokud z toho nezešílím a neskončím v blázinci. Zakroutil jsem nad sebou hlavou. Byl jsem na Alex hnusný,protože mě nasral ten idiot. Vrátil jsem se zpátky do bytu,ale Alex už spala. Nadával jsem si do kreténů,protože musí být v klidu,aby trošku přibrala a já zatím... Dal jsem jí pusu na čelo a zalezl si k ní do postele. Objal jsem jí rukou a ona se ke mně ze spaní přitulila a něco nesrozumitelného zažvatlala.
