47. New life

1.5K 77 18
                                    

Alex
Ačkoliv jsem se s Naomi cítila dobře,měla jsem pocit,že jí jenom otravuju. Hned druhý den jsem si plácla s majtelem bytu. Nebylo to nic moc,ale mě to stačilo. Obyčejný dva plus jedna. Malinké místnosti,které mi ale bohatě stačily,byly opravdu hezky zařízené. S mými věcmi se byt zdál hned útulnější,i když moje peněženka výrazně zaplakala. Do práce jsem to měla jen kousek hromadnou dopravou,takže se to dalo přežít.
Můj život se zdál najednou zase na chvilku vyrovnaný. Pravidelně jsem docházela ke svému gynekologovi a ten mě pokaždé ujišťoval,že je malé v pořádku. Měsíce neskutečně rychle utíkaly a najednou tu byl pátý měsíc a doktor se mě dotazoval,jestli chci znát pohlaví miminka.

                       Flashback
,,Dobrý den,slečno Malik. Rád vás vidím. Je všechno v pořádku? Dotazoval se starší doktor v bílém plášti,ke kterému chodím už od začátku těhotenství na kontroly. ,,Už ne Malik,ale White a ano,všechno je kupodivu v pořádku." Křečovitě jsem se usmála při vzpomínce na moje ještě nedávné karamboly. Vylezla jsem si na lehátko a nervózně si kousala ret. ,,Takže už paní White ?" Plácla jsem se do čela. ,,Vzala jsem si zpět příjmení po svých rodičích. Dokzor jen chápavě přikývnul a víc to nekomentoval.
Cítila jsem se pokaždé tak šťastně,když jsem každý měsíc věděla,že s miminkem je všechno v pořádku. Na druhou stranu tady pokaždé byla i značná nervozita s narůstajícím bříškem. Mohla jsem se jen modlit,aby bylo moje miminko zdravé. Přece jen jsem pořád bez přítele a na všechno sama,když nepočítám Naomi,která je naprosto dokonalá kamarádka ve všech směrech. Ten stres si ale prostě vybírá svou daň a já nechci,aby to miminku ubližovalo.
Odbočila jsem od svých starostí a pohledem zabloudila na doktora,který se usmíval na obrazovku ultrazvuku a s lišáckým úsměvem se mě zeptal,jestli chci znát pohlaví. Naprosto jsem zamrzla,protože mě jeho dotaz zarazil,ale nakonec jsem řekla ano. Přece jen bych už mohla nakupovat oblečky pro mojí malou prdelku a vymýšlet s Naomi u kafe jméno.
,,Máte v bříšku krásného chlapečka,Alex." Natočila jsem hlavu na obrazovku ultrazvuku jako malé dítě,které sleduje jak venku za okny padá sníh.Zakryla jsem si ústa dlaněmi a zpracovávala fakt,že bude stoprocentně podobný na Zayna. ,,Alex jste v pořádku?" Celá bledá a s roztřeseným hlasem jsem odpověděla,že ano a přitom zadržovala slzy štěstí. ,,Ach ty hormony." Zabrblal si stařík pod vousy ale já i přes jeho uštěpačnou poznámku nemohla odtrhnout pohled z obrazovky. Byl tak nádherný. ,,Hádám,že budete chtít snímek,že ano ?" Dychtivě jsem přikyvovala a cítila se jako naprostý pitomec. Rychle jsem popadla snímek a svoje věci a za neustálého děkování opustila ordinaci. Domů jsem skoro dotančila a v zápětí volala Naomi,která se přiřítila jako velká voda. Rozesmály mě její návrhy jmen pro chlapečka a ujišťovala jí,že ačkoli jí to přijde vtipné,tak moje dítě se rozhodně nebude jmenovat Lafayette,Edgar ani Geret. ,,Proč ne !?'Vždyť je to dokonalé !" Hodila jsem po ní pohled typu To myslíš vážně ? A začala se smát. ,,Představ si jak bych na něj volala: ,,Geretku,pojď sem !" Naomi už se válela smíchy po zemi a vydávala ze sebe hýkavé zvuky. Jestli znáte ten pocit,kdy je samotný smích člověka vtipnější, než samotný vtip,tak tohle byl jeden z těch případů. Z očí mi už tekly slzy z jejích dementních nápadů jmen. ,,Vždyť by mi to to dítě nikdy v životě neodpustilo a ve škole by ho ještě šikanovali." Otřela jsem si poslední slzy smíchu a začala nsd tím narozdíl od Naomi vážně přemýšlet. ,,A jak ho chceš jako pojmenovat ?" Nervózně jsem se ošila a kousala si ret. Naomi se ke mě zvídavě naklonila,jakobych snad měla odpověď napsanou ve výstřihu. ,,No ?" ,,Je to hloupé." Mávla jsem rukou,ale Naomi je Naomi.cvok. ,,Myslela...Myslela jsem Zayn ?" Řekla jsem téměř neslyšně,ale Naomi prostě slyší,co slyšet chce. Je něco mezi netopýrem a nahluchlou babkou. ,,To myslíš vážně?" Zatvářila se dost vyčítavě. Chápu,že potom jak se nás pokoušela dát dohromady,je trochu nabručená,ale...
Naomi zakroutila hlavou. ,,Ne,promiň.Je to tvoje věc."
Spokojeně jsem se zatvářila a přemýšlela nad jménem.

,,Aaaaaaaaaaaah !!!!" ,,Dobře a teď zatlačte." Drtila jsem Naomi ruku a přitom šílela bolestí. Najednou se místností ozval pláč miminka a já se zmohla jen na unavený úsměv. Zpocené vlasy se mi lepily k čelu. Byla jsem unavená a vyčerpaná jako ještě nikdy v životě. V podbřišku jsem citila ostrou bolest,ale přesto jsem se naklonila dopředu,abych se podívala na svého chlapečka. ,,Jak se bude jmenovat ?" Zeptala se mě zničehonic mladá usměvavá sestřička s papíry v ruce.
Nejistě jsem se podívala na Naomi a ta jen přikývla,jakoby přesně věděla,co si myslím. ,,Napište tam prosím Zayn.",,A-a příjmení chcete vaše nebo po otci ?" ,,Po otci. Zayn Malik." Sestra kývla a odešla i s malým,aby ho mohli očištit. Spala jsem možná dvě hodiny,než mi ho přinesli na kojení.

             - - - end of flashback - - -

,,Mami ! Mami !" Otočila jsem se od kuchyňské linky na čtyřletého chlapečka s černými vlásky. ,,Ano,Zaynie ?" ,,Nechci tu být zase sám s tetou Naomi." Zamračil se,nakrčil nosánek a nafoukl tvářičky. K jeho výrazu už chybělo jenom dramatické podupnutí nožkou. ,,Miláčků,musím do práce. Maminka bude mít nového šéfa,aby firma nezkrachovala." Povzdechla jsem si,když jsem si představila celý den v podpatcích a hraným úsměvem na nejakého starého páprdu.

S platem v kavárně jsem nemohla žít moc dlouho. Dodělala jsem si maturitu a jeden velmi ochotný starý pán mě přijal na místo asistentky.
,,Myslela jsem,že máš Naomi rád." Zaynie povolil svoje nafouklé tvářičky a nasadil téměř plačtivý výraz. ,,Jo,ale tebe mám radši." Klekla jsem si k němu a dala mu pusu do vlásků. ,,Vrátím se dřív a zajdeme si do cukrárny,hmm ?" Šťouchla jsem ho do kulatého bříška,zachichotal se a odběhl do svého pokoje.
Je mi tak líto,že mu nemůžu dávat tolik času,kolik bych chtěla,ale tak to je. Musím chodit do práce a vydělávat peníze,abych se o něj mohla postarat,ale paradoxně kvůli práci spolu netrávíme tolik času. Dneska výjimečně nešel do školky,protože bych ho ráno nestihla odvést. Zaynie se myšlenky,že by nemusel jít do školky okamžitě chytil,takže ho prostě bude hlídat Naomi,která se sama ochotně nabídla.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Hi ladies! It's me!
Taaak malý Zaynie se narodil a hned nám i povyrostl. Alex má konečně hotovou školu a pořádnou práci...co by se mohlo stát ?😂🤔
A mimochodem už se psychicky připravte,že příští nebo ta další část bude Epilog😭😭😭❤😂

Love you xxx D

TerkaTomlinson91

Moje sestra idiotKde žijí příběhy. Začni objevovat