Moje sestra idiot

29. I love it,i hate it,but I keep on coming back to you

Alex

,,Ahoj,Alex ?" Zeptal se překvapeně s nevyřčenou otázkou,co tady dělám. ,,Louisi..." Vyslovila jsem jeho jméno a rozbrečela se. Znovu. Tentokrát jsem ale nebyla sama. Stál tady on. Člověk,který mi neskutečně ublížil i pomohl. Stál u mě a drtil mě ve svém hřejivém objetí. Fňukala jsem mu do jeho mikiny a jemu to nevadilo. Jen mě svíral a šeptal mi hezká slova. ,,Pojď dál. Jsi úplně zmrzlá." Odlepila jsem se od něj a následovala ho do útrob domu,ve kterém už jsem byla tolikrát...
Docela velký moderní dům. Na první pohled nevypadá nejlíp,ale uvnitř je luxusně zařízený. Předsíň,moderní obývák s prostornou šedou sedačkou,na které jsou světle modré polštáře a naproti televize. Pod skleněným konferenčním stolem je béžový chlupatý koberec a na stěnách obrovské černobílé fotky,které mi spíš připomínají obrazy. Koupelny jsou každá,jako přes kopírák laděné do béžové barvy,ale jen v jedné je velká vana i sprchový kout. Velká kuchyně laděná do tmavě hnědé až černé a uprostřed ostrůvek,nad kterým se ze stropu spouští moderní lustr. Jeden by si až řekl,že musí být přinejmenším divné, být v tak velkém domě sám.
Chvíli se po tom obrovském domu rozkoukávám,protože je přece jen jiné,než jak si to pamatuju. Louis se baví mým překvapením v podobě rekonstrukce jeho domu.
,,Tak si sedni." Řekne a ukáže na šedou sedačku. Nejistě se posadím a on se na mě zkoumavě zadívá,což mě poměrně zneklidňuje. Stojí a kouká na mě,přičemž se nevzrušeně opře o gauč a založí si ruce na hrudi. Zespoda na něj koukám,jako zpráskaný pes a on mi svým pohledem jasně dává najevo,že měl celou tu dobu pravdu. To mě nutí cítit se nějakým způsobem poníženě. ,,Tak už dělej.Vysměj se mi a řekni mi,že jsi mi to celou dobu říkal." Sklopila jsem pohled a čekala salvu škodolibých slov na mou hlavu. Louis jen zakroutil hlavou v nesouhlasu a odrazil se od opěrky gauče,o který se laxně opíral. ,,Nechci se ti smát. Co bych z toho podle tebe měl ? Ale řekni mi,zlatíčko,měl jsem pravdu ?" Nebezpečně se přiblížil k mému obličeji a jeho horký dech mě polechtal na šíji. ,,Vyspal se se mnou jen kvůli nějaké sázky ! Nezáleží mu na mě! Všechny ty kecy,co mi nalhal...a já mu jako blbá věřila !" Nanovo jsem se rozvzlykala. Najednou se kolem mě ovinuly silné ruce mého učitele. ,,Ale proč jsi přišla zrovna sem,hmm ?"Zvedla jsem hlavu z jeho prohlubně mezi krkem a ramenem a podívala se mu do očí. ,,Moc dobře jsi věděl,že přijdu. Vlastně jsi mi to řekl." Zapátrám v paměti a vybaví se mi moment z kabinetu,který se stal asi před dvěma měsíci. ,,Jsi jako malé dítě,Alex. To se taky musí spálit,aby pochopilo,co dělá za chybu a ty na to přijdeš. Až ti ublíží,přilezeš za mnou na kolenou." Zopakovala jsem mu větu,kterou mi tenkrát řekl. Věta,která se mi zaryla pod kůži a nechtěla zmizet. ,,Vidíš ? Jsem tady,klečím na kolenou přesně,jak jsi řekl." ,,Byla to jen otázka času,zlatíčko. Vím,že Malik měl v posteli půlku školy. Ten kluk je děvkař a hajzl.Někoho jako jsi ty je pro něj škoda." Zašeptal a vtiskl mi nevinnou pusu na rty. Teda myslela jsem si,že bude nevinná... Přitlačil mě k sobě blíž a povalil na prostorný gauč. Začal náruživě líbat moje rty a rukama bloudil pod mým tričkem. ,,Lo-Louisi,t-to n-ne.P-Prosím dost !" Odstrčila jsem ho od sebe a vytáhla se na nohy,přičemž jsem zmateně přešlapovala po místnosti. ,,Omlouvám se. Myslel jsem,že-" ,,Že se s tebou sočím do postele a vyspím se s tebou ?! Chtěla jsem tady jen pár dní zůstat! Myslela jsem si,že ses konečně změnil...po těch tvých zprávách a esemeskách,ale očividně jsem se zase spletla,co ?" Mohlo mi to být jasné ! Někdo,jako je Louis Tomlinson se nikdy nezmění! ,,Hej! Kotě,uklidni se,ano ?" ,,Nehodlám být klidná ! Zase ti šlo jenom o jedno !" ,,Nezvyšuj.Na.Mě.Hlas ! Uvědom si s kým mluvíš,holčičko !" Přitiskl mě k sobě a vrčel mi do obličeje,abych přestala dělat scény. ,,Myslíš,že jsem nějaká děvka !? Že,když se se mnou rozejde kluk,tak hodinu po tom, skočím do postele k někomu jinému !?" Grázlovsky zkřivil obličej do něčeho,co mělo připomínat úsměv.Najednou mi přišel tak slizký a odporný. ,,A nejsi snad děvka,mhm?"Zmáčkl mi zadek v dlaních. Vytřeštila jsem na něj oči,jestli to opravdu myslí vážně. ,,Co prosím ?!" ,,Tu fotku ve škole viděli snad už všichni,babe." ,,Zrovna ty musíš vědět,že to není pravda !" ,,Máš pravdu. Jenom já a teď už i Malik,se můžu chlubit tím,že znám realitu. Máš mnohem hezčí tělo,než ta děvka na té fotce...Ale proč jsi sem teda přišla,co ? Co jsi jako čekala !?" ,,Že bys mě tady pár dní nechal a-" ,,To byla řečnická otázka,zlato. Kdybys nebyla děvka,tak nenastavíš každému." Hnusně se ušklíbl a konečně mě pustil. Tohle bolelo. Nemůžu za to,že jsem tak naivní a uvěřila Zaynovi,který mě použil a odkopnul,jako kus hadru. ,,O co ti vlastně jde !?" Nechápu ho. V jednu chvíli mi vyznává lásku a najednou mi nadává,že jsem děvka. ,,O co mi jde ?" Sjel mě pohledem od hlavy dolů a zašklebil se. ,,Myslím,že teď už o nic. Měl jsem zájem...předtím. Ale podívej se na sebe. Jsi ubohá,špinavá děvka. Ještě hůř...Malikova osobní děvka. Radši odtud vypadni." Stála jsem tam,jako tvrdé Y a nemohla uvěřit slovům,co tenhle člověk vypustil z pusy. ,,Slyšíš !? Vypadni ! Koukni se na sebe,jak vypadáš ! Vrazil bych ti,ale nechci mít na ruce otlačenou štětku." Uvolněně se posadil a sledoval,jak mi jeho slova ubližují. Proč !? Jenom proto,že jsem se s ním odmítla vyspat,za to,že tady můžu pár dní zůstat ? Tohle že je člověk,kterého jsem milovala ? 

Za jeho smíchu jsem vyběhla znovu ven do deště. Ještě na mě něco křičel,ale nebyla jsem schopná rozpoznat,co to bylo. Znovu se cítím tak poníženě a odhozeně. Byl tady ale jeden fakt. Teď už opravdu nemám kam jít. Mám spolknout svojí hrdost a vyspat se s tím arogantním idiotem,abych u něj mohla přespat ? Jedno vím jistě. Domů k Zaynovi se nevrátím.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Hi ladies! It's me

Tak za to,co přijde příště mě možná zastřelíte.😥😌
Kdo si myslel,že šla za Louisem,tak gratuluju Sherloci.😘😂👌

Love you xxx D❤❤❤❤❤

TerkaTomlinson91