38. You fucking bastard !

1.7K 74 7
                                    

Zayn
,,Hm,Zaynie ?" Rozespale žamrourala do tmy,která v pokoji byla a zvedla se na lokti. ,,Promiň,zlato,nechtěl jsem tě budit." Omluvně jsem se na ní podíval a chtěl jí dát pusu,ale když už jsem se nahnul k ní,zjistil jsem,že usnula. Potichu jsem se odplazil z ložnice.  Mohl jsem se přerazit,když jsem si ukopl malíček a snažil se nezařvat. Zoufale jsem doskákal až do obýváku,zatímco jsem se snažil narvat do kalhot a měl co dělat,abych svůj krásný obličej nějak důvěrněji neseznámil s podlahou.

Do školy jsem opět nestíhal. Schody od baráku jsem musel brát po dvou a málem jsem srazil nějakou holku,která vypadala jako barbie. Takový ten typ,který má v hlavě nasráno. No možná,kdybych do ní vrazil,tak by se ji rozsvítilo. Protočil jsem oči nad jejím pískavým hlasem,který po mně zdálky něco hystericky ječel a pokračoval dál. Ke škole jsem už dobíhal a do třídy jsem doslova vletěl,jako velká voda. Profesorka se na chvíli pozastavila nad mým chováním a něco nesouhlasně mlaskla. Byl jsem rád,že to nějak víc nerozmazává a nedělá z komára velblouda. Tomlinson by se z toho mohl posrat. Pomyslel jsem si hořce a zaparkoval svůj zadek do lavice,co nejdál od té staré rašple za katedrou.
Myslel jsem,že se nudou ukoušu...
Najenou jsem tak nějak procitnul z mého dosavadního polospánku a vytřeštil oči. Kurva ! Do prdele ! Kurva! Nadával hsem si do kreténů a držel se za hlavu ve snaze na něco přijít. Já jsem si doma nechal poznámky a celou svojí prezentaci ! Tohle je silně v háji ! Na co jsem kurva myslel ?! Fajn. Do prezentace mi zbývá cca. hodina. Zběsile hledám všude po kapsách svůj mobil,který mi ještě ke všemu stihnul spadnout na podlahu.
Roztřeseně jsem ho zvedl a odemkl. V kontaktech hsem našel číslo na Alex a vytočil ho.
,,Zayne ? Co se-" Musela ještě spát. Její stále rozespalý a zmatený hlásek tomu napovídal. Proto mi zároveň bylo tak líto,že ji budu tahat z postele,když má odpoledne brigádu.
,,Zlato,promiň,že tě budím,ale potřebuju,abys mi donesla tu složku,co je na gauči a můj notebook." ,,Hmm." Něco broukla na souhlas,ale slyšel jsem to nadšení v jejím hlase. ,,Promiň,kotě. Miluju tě.",,Já tebe." Řekla a položila mi to.

Alex
Rozespale jsem se vyhrabala z postele a nasoukala se do oblečení. Na make-up jsem se naprosto vykašlala a kdyby to bylo jenom na mě,tak to Zaynovi klidně donesu v pyžamu. Popadla jsem do rukou všechny ty papíry a samozřejmě notebook a mohla vyjít. Moje nálada se měnila s počasím. Venku pršelo a Londýnské ulice byly nádherné. Déšť krásně dopadal na špinavé ulice a čistil je. Na tváři se mi objevil úsměv. Vzpomněla jsem si,jak jsme si s Zaynem jako malí hráli v dešti.
Připitomělý úsměv mě neopouštěl a já pomalu vcházela do obrovské budovy s myšlenkami naprosto mimo. Byla jsem zmatená. Netušila jsem,kde ho mám hledat nebo kam mám jít. Všude kolem mě di sebe strkali studenti,kteří nejspíš zrovna spěchali na přednášku. Připadala jsem si mezi nimi tak...hloupě a podřadně. Vždyť já nemám ani maturitu. Zatím. Zakroutila jsem hlavou a zmateně se potácela po obrovské budově,než jsem konečně našla Zayna.
Poděkoval mi a zase se někam vypařil. Povzdechla jsem si nad tím,jak málo na sebe vlastně máme času. Když jsem já doma,on je ve škole a naopak,jen s tím rozdílem,že já jsem na brigádě.
Zastavila jsem se u jedné tabulky s různými brožurkami a prohlížela si je. Chodby byly najednou prázdné a já za sebou uslyšela mě moc dobře známý hlas. Otřásla jsem sebou a po těle mi naskočila husí kůže. Dech se mi zrychlil a měla jsem pocit,že slyším tlukot svého srdce,který se taky rapidně zrychlil. Upustila jsem leták,který jsem zrovna svírala v rukou,na zem. Za mnou se ozvalo slabé uchechtnutí a potom rychlé kroky,které směřovaly ke mně. Bála jsem se otočit. Měla jsem strach. Strach,že zase uvidím jeho tvář a všechno se mi vrátí. Je to přesně rok,kdy jsem od něj utekla a přestala mu dělat soukromou děvku. Ten chlap je mi odporný. Hnusí se mi úplně vším. Vím,že by se nemělo litovat toho,že jste někoho milovali,ale já toho opravdu lituju. Milovala jsem ho,on mě podvedl a ublížil mi. Podruhé jsem neměla kam jít a on toho jen využil. ,,Alex Malik." Pronesl s klidným hlasem. Až moc klidným. Cítila jsem na sobě zezadu jeho pohled. Byl nepříjemný a mrazivý. Chtěla jsem odtamtud vypadnout a utéct k Zaynovi do bytu a zamknout. Pomalu jsem se začala rozbíhat. Neudělala jsem ale ani krok. Přitlačil mě ke zdi a loktem mě držel pod krkem. Vydala jsem ze sebe přidušené ,,Aghh" Díval se mi přímo do očí a na tváři mu seděl arogantní usklebek. Jak se mi po tom všem zvládne ještě podívat do očí ?! Jak velký musí mít ten člověk žaludek ?!
,,Kde se tady kurva bereš,ty malá děvko ?!" ,,Neser se do mě ! Nejsem žádná děvka !" Zachrčela jsem zatímco mě držel pod krkem. ,,Dávej si pozor na pusinku kotě. Nezapomínej,že jsem to já,kdo tě vytáhl z toho bahna." Jeho stisk pořád zesiloval. Začínala jsem se dusit. ,,Oh, takže bych ti jako měla poděkovat ?! Jdi do prdele ty hajzle !" Pustil mě. Okamžitě jsem se rozkašlala a spadla na kolena. Vytáhl mě za culík a vlepil mi facku. Hlava se mi otočila do strany a omylem jsem si prokousla tvář. ,,Neotvírej si na mě hubu ! Co si o sobě myslíš? Jsi jenom děvka ! Nic jiného ! Kdybych si zaplatil,tak bys mi s chutí vylezla na stůl a rozhodila nohy." Z očí se mi spuslily vodopády slz. Nechtěla jsem plakat. Ne před ním. Nechci,aby mě viděl zlomenou. ,,Tu děvku jsi ze mě udělal ty ! Už to nedělám,rozumíš ? Nejsem žádná děvka !" Poplácal mě po tváři,jako takové to ,,Když myslíš..." A povýšeným pohledem odešel. Nejspíš,aby ho někdo neviděl nebo nešel hledat.
Urychleně jsem se zvedla z podlahy a během toho zběsilého útěku jsem stihla ještě zakopnout. Bála jsem se. Tak moc jsem se bála,že mi něco udělá. Kdo by mu v tom zabránil ? Běžela jsem jako o život a po tvářích mi tekly slané vodopády. Oči jsem měla zamlžené a skoro jsem neviděla, kam jdu.
Do bytu jsem schody div nebrala po dvou a následně se zamknula a sjela po dveřích dolů. Jak jsem mohla vědět,že tam bude ? Vůbec mi to nedošlo. Byla jsem rozespalá.
Teď sedím na podlaze s hlavou sklopenou ve svém klíně. Otřásají mnou vzlyky,které nejde zastavit a strach.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Hi ladies! It's me!
Tenhle díl jsem psala ráno ve vlaku,takže...asi chápete,že to není žádná sláva.😭😌 Ještě jedna věc. Díl vyšel až teď (16:00) protože když jsem ráno ve škole,nevím kolik z vás si to přečte. Jde mi o to,že ráno jste ve škole a je tady nízká sledovanost. TAKŽE se chci zeptat. Díly a) ráno cca. Kolem těch 8:00-10:00 nebo b) když se vracím ze školy v cca. 16:00 ? 

Díky za zpětnou vazbu a naaaadherné komentáře : andynka2005 ❤mysak002,❤eliska386❤ ,Jane_Anne_B❤ určitě jsem na někoho zapomněla,takže se omlouvám a těmhle láskám děkuju.

Love you xxx

TerkaTomlinson91

Moje sestra idiotKde žijí příběhy. Začni objevovat