44. Why are you still running away?

1.4K 65 18
                                    

Zayn
,,Kdo to byl ?" ,,Naivní kluk,který se pořád honí za holkou,která od něj pořád utíká." Alex se chytila linky nejspíš,aby to s ní neseklo. Zírala na mě jako na ducha. ,,Z-Zayna,co tady děláš?" ,,Já? Co tady děláš ty ?" Přiblížil jsem se k ní asi na metr a ona se jen víc natiskla na linku. Proč si ode mně pořád musí držet odstup ? Má ze mě snad strach ? Pořád se nějak neměla k odpovědi. ,,Proč jsi odešla?" ,,Zayne,bude to pro tebe lepší." Řekla polohlasně se slzami v očích. ,,Lepší !? Alex,ty ses musela zbláznit! Do hajzlu,vždyť já tě miluju a to,že jsi ode mě bez jediného slova odešla mě naprosto ničí. Alex,my zvládneme už cokoliv ! Není žádný rozumný důvod,proč bychom se měli rozcházet." Pozvedla hlavu a podívala se na mě. Konečně za tu dobu,co tu stojím,se mi podívala do očí. Nebylo jí to jedno. Bolelo jí to stejně jako mě. Možná i víc. ,,Žádný důvod ? Zayne,ty budeš mít vysokou,dobrou práci,postavení ! Nemůžeš zůstat s nulou jako jsem já !Jenom bych tě ztrapňovala." ,,Lásko,tohle už jsme řešili. Co se teď konkrétně stalo,že tě zase napadají takové nesmysly typu: Nejsem dost dobrá ? Alex,ty jsi dost dobrá !Jsi perfektní !" Chtěl jsem jí obejmout,ale ona se rozplakala. ,,Prosím ne. Nechoď ke mně a nech mě být. Zničím ti život,chápeš to !?" Odstrčila mě od sebe. ,,Jedno nechápu." Odmlčel jsem se a potom pokračoval dál. ,,V tom podělaným dopisu jsi psala,že mě miluješ. Proč mě teď k sobě nepustíš? Proč ses uzavřela do sebe a nechceš se mnou mluvit !? Od problémů se neutíká,Alex. Nechovej se jako malá holka ! Nauč se jednou provždy čelit svým problémům!" Zatřásl jsem s jejími rameny a doufal,že jí třeba něco přeskočí v hlavě a ona se ke mně zase vrátí. ,,Můžeme to přece vyřešit spolu. Nejsi sama. Já jsem u tebe a vždycky budu." Řekl jsem už tišeji. Hlas se mi třásl a myslel jsem,že zešílím z toho pocitu bezmoci. Alex tam jen stála a neřekla ani slovo. Jakoby to celé potřebovala zpracovat. ,,Víš co ? Všechny problémy se řešit nedají !" Zakřičela mi do tváře a rozešla se do pokoje,který zamkla. ,,Alex !" Naštvaně jsem praštil pěstí do dveří a beznadějně se svezl po dveřích dolů na podlahu. Hlavu jsem si složil do dlaní,jako bych snad mohl v téhle situaci něco ještě změnit. ,,Alex,vím,že jsi tam. Otevři mi prosím."  Zašeptal jsem už naprosto zoufale. Na druhé straně se ozval jen tichý vzlyk. ,,Alex,řekni mi,že mě nemiluješ a že už mě nechceš vidět a já prostě vypadnu." Tak moc jsem doufal,že třeba otevře a skočí mi do náruče s plnou pusou omluv. To,co ale řekla mě naprosto zlomilo,zničilo a roztrhalo na miliardu kousků. ,,Nemiluju tě,Zayne a už tě nechci vidět." Ztratil jsem dech. Nemohl jsem se nadechnout,jen se dusit. Jakoby mě do hrudi bodlo několik tisíc nožů. Projela mnou bolest,jako kdybych měl vykrvácet a umřít. Slzy si našly cestu ven. Přijde vám to u chlapa dětinské a hloupé?  Momentálně je mi jedno kdo si o mně co myslí. Důležité je,co právě řekla osoba,kterou z celého srdce miluju a pro kterou bych dýchal. Ukradla mi srdce. Vzala si ho a hrála si s ním,než jí omrzelo. Potom vzala nůž a jako psychopat začala bodat,než z něj zbyla jen krvavá kaše. Moje tělo selhávalo. Nemohl jsem se hnout z místa. Pořád jsem slyšel její slova.
,,Nemiluju tě,Zayne a už tě nechci vidět." Jak to může říct po tom všem. Copak ke mně nikdy nic necítila ? Řekla to tak bezcitně a chladně. Ani náznak lidských citů a bolesti. Jako stroj,který nic necítí. Naprosto rezignovaně jsem se odhodlal říct ještě pár slov. Nádech,výdech... ,,Bavila ses dobře ? Užívala sis ten pocit ? Líbilo se ti mě dorazit ? Protože já tě miluju,Alex! Moje city patří a patřily vždycky jenom tobě. To tys mě dokázala změnit. Žádné jiné bych nedal to,co tobě. Vrazila jsi mi nůž do srdce a odešla. Nechápu proč si myslíš,že toto bude lepší,ale fajn. Já budu respektovat tvoje rozhodnutí. Protože tě miluju." Poslední větu jsem zašeptal,že pochybuju o tom,že něco z toho zaslechla. Čekal jsem nějakou odezvu. Slova o tom,abych neodcházel a že to celé byl jen hloupý vtip nebo jen zlý sen. Jenže nic. Otřel jsem si oči a snažil se postavit na nohy. Naposled jsem u dveří zašeptal slova miluju tě a odešel. Prostě jsem udělal to,co řekla a vypadnul jí ze života.
Kéž bych to nikdy neudělal.

Alex
,,Nemiluju tě,Zayne a už tě nechci vidět." Řekla jsem s hraným klidem, ale přitom jsem už nezadržovala slzy,které mi volně stékaly po tvářích. Bylo to to nejtěžší,co jsem kdy byla donucená říct. Teď ho to možná šíleně bolí. Nás oba to šíleně bolí a ničí. Jenže on mi možná za pár let poděkuje. Zničila bych mu život. Moje vystupování po jeho boku by nebylo dobré. Měl by na krku děvku a malým dítětem. Bylo by to jen něco,co by musel trpět. Je to moje vina. Za všechno můžu jen já,ale já prostě nemůžu jít na potrat. Musím obětovat svojí lásku,abych zachránila Zayna od mého života. Byla bych jen přítěží. Ještě to dítě...
Jak by mohl vstávat k malému,když by měl tolik práce s firmou. Už teď pendluje mezi mnou,školou a jeho malou firmou,kterou má s kamarádem. Jak by do jeho rozvrhu zapadalo malé miminko,které vyžaduje pozornost ? To dítě by ho téměř nevidělo a bude lepší,když to skončí takhle.
Celá jsem se chvěla a přála si,aby neodcházel. Jaký paradox,že ? Plakala jsem,protože jsem dávno ztratila kontrolu nad svými emocemi. Rukou jsem si zakrývala ústa a tlumila tak svoje vzlyky. Poslední,co jsem vnímala byla jeho poslední slova,než odešel. Je zlomený a naštvaný. Nenávidí mě a já se mu nedivím. Bouchly vchodové dveře a já jsem se zhroutila. Začala jsem nekontrolovatelně plakat. Zarývala jsem si nehty do vlastní kůže a sledovala jak se tvoří červené šrámy. Studená podlaha mi nevadila. Nevnímala jsem nic a nikoho. Dokonce ani Naomi,která zběsile bouchala na zamčené dveře. Tohle mě dorazilo,zničilo. Možná vám připadám jako bezcitná mrcha,ale pravda je taková,že umírám. Umírám uvnitř,protože moje srdce krvácí. Naposled jsem do ticha pokoje zašeptala ,,Miluji tě,Zayne" a usnula vyčerpáním na chladné podlaze. Chladné jako já.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Hi ladies! It's me!
Mám lehkou depku,takže se tady možná tak trošku promítly moje pocity. Snad vám to nevadí. Mě to přijde věrohodnější,protože to jsou moje aktuální pocity. Možná je tenhle díl smutnější,ale o to vic si myslím jak se to sem hodí. Takže tak.😢😑;-)

Mimochodem! It's my birthday today😏🔥 takže tady máte díl.

Love you xxx D

TerkaTomlinson91

Moje sestra idiotKde žijí příběhy. Začni objevovat