43. Take it easy

1.4K 73 13
                                    

Naomi

,,Nevezmeš to ?" ,,Ne."
Odsekla mi,jako už poněkolikáté ten večer a dál koukala na televizi. Spíš mi ale připadalo,že se dívá kamkoliv jinam,než do mých oči. Poslední věc,kterou udělala,bylo to,že vypla svůj mobil a následně ho hodila pod gauč. Vážně dospělé,Alex. Protočila jsem oči,ale radši se k tomu už nevyjadřovala. ,,Mohla bych si jít lehnout ? Jsem unavená." Pronesla spíš rozhozeně,než unaveně,ale budiž. Střelila jsem pohledem k hodinám na zdi. Bylo sotva něco málo po půl desáté. Ironicky jsem se uchechtla,ale přesto jsem se zvedla a šla jí ukázat pokoj pro hosty. Asi nemusím říkat,jak mě tohle její chování irituje. Mám tu holku hrozně ráda a záleží mi na ní. Měla bych přestat strkat nos do cizích záležitostí,ale já si nemůžu pomoct. Taková už prostě jsem.
,,Promiň mi to,Lexí." Zašeptala jsem skoro neslyšně do ticha pokoje,když jsem zavírala dveře. Potichu jsem se vplížila zpátky do obýváku a mohla se přerazit s hledáním toho zatracenýho mobilu. ,,Sakra,proč ho musela hodit zrovna pod ten pitomý gauč.
Po dobrých deseti minutách jsem mobil konečně vytáhla a s ním taky chuchvalce prachu. No fuj. Znechuceně jsem mobil vzala mezi dva prsty a potom ho vítězně zvedla nad hlavu. Připadala jsem si jako cvok. Ještě že mě nikdo nevidí. Pomyslela jsem si.
Mobil jsem následně zapla,ale bylo na něm heslo. ,,Do háje !" Zanadávala jsem nahlas a následně si překryla pusu. Jakoby to k něčemu bylo,že...
Jsem blázen. Už si tady povídám sama se sebou. Zakroutím nad sebou hlavou a do mobilu naťukám první slovo,které mě napadne. ZAYN. Nic. Pokus číslo dvě: Zaynie.
Skvěle ! Jsem tam. Oh,vážně,Lexi ? Zaynie ? Jsou tak roztomilí. Nechápu,proč od něj ta holka pořád utíká. Nikdy jsem toho jejího Zaynieho neviděla,ale podle toho,co mi Alex říkala v práci,tak je to ideální kluk. Paranoidně koukám kolem sebe,když vytáčím jeho číslo. Jestli se Alex probudí,tak jsem v háji.
Snad po pěti sekundách už na mě zbrkle hulákal hluboký klučičí hlas.
,,Alex!Proboha jsi to ty ?! Musíme si-" ,,Woah,uklidni se." Ten kluk mlel pátý přes devátý. ,,C-co ?A s kým mluvím !? Proč máte její mobil !?" ,,Jmenuji se Naomi Del Estrada. Pracuji s vaší přítelkyní v kavárně. Jsme kamarádky." Chvíli bylo na druhé straně ticho. Frajer asi potřebuje zpracovat informace. Napjatě jsem čekala a doufala,že mi to nepoloží. Ale proč by to dělal ? Miluje toho labilního cvoka,který právě spí v mém pokoji pro hosty. ,,Proč mi voláte ?" Wow. Otázka století. Tak já nevím... Chci se zeptat jak se máš? Jaké je dneska pěkné počasí,že ? Nebo co ty a tvoje těhotná přítelkyně ? ,,Jde o Alex !Chceš s ní mluvit ? 24 Elm Street London.Greater London E17 4BN. Zítra ráno."  Z druhé strany se ozvalo jen nějaké zmatené zažvatlání,než jsem hovor ukončila. Srdce mi tlouklo neskutečnou rychlostí. Moje hladina adrenalinu byla téměř na maximum. Alex mě stoprocentně zabije. S blaženým úsměvem na tváři jsem si šla lehnout a jenom doufala,že zítra neskončím zakopaná na zahradě.

                    - - - next day - - -
Ráno mě opravdu nechutně probudil zvonek,který se rozléhal po celém domě. Oči jsem měla ještě slepené k sobě a myslela jsem,že toho cvoka za dveřmi uškrtím. Naštvaně jsem sáhla po mobilu a zjistila,že je jen něco po šesté ráno. ,,No to si ze mě snad dělá srandu!" Na hlavu jsem si hodila polštář a opět padla do postele,jako největší mrož. Po chvíli mi to v hlavě sepnulo a mohla jsem se přerazit, abych byla dole dřív,než Alex.  Po cestě jsem na sebe nacházela kousky oblečení,které jsem svírala v ruce.
Srazily jsme se dole u dveří. Stála tam v župánku a vzhledem a rychlostí chůze trochu připomínala zombie.
Velmi nenápadně,jak jen já to umím,jsem jí nasměrovala do obýváku a sama vyšla ven. Zadržela jsem ruku černovlasého kluka v kožené bundě a kruhy pod očima,zrovna když chtěl zase stisknout zvonek. Rozhodně nevypadal moc zdravě. Byl bledý a vypadal dost zoufale. ,,Nejsem hluchá,nemusíš zvonit milionkrát." Usmála jsem se,ale můj kousavý humor očividně nebyl zrovna na místě. Hodila jsem na něj omluvný výraz a on se zlomeným hlasem zeptal. ,,S vámi jsem včera mluvil ?" ,,Ano. Jsem Naomi a není mi sto. Můžeme si tykat ne ?" Zayn mi jen vděčně podal ruku a představil se. ,,Je tady Alex ? Musím s ní nutně mluvit." Vyhrkl naléhavě. ,,J-jo je uvnitř,ale...uhm.." ,,Co ? Ona má někoho jiného ? Chodí s někým? Zlobí se na mě ?" Mlel páté přes deváté a všude hledal jen to nejhorší. Nejraději bych se plácla do čela a napočítala nejmíň do deseti. Přesto jsem nemohla,protože jsem sama byla nervózní. Alex mě zabije. Mnoo,je čas vyklidit pole a předhodit oběť.
Naprosto nevinně jsem se usmála a odstoupila ode dveří,které jsem za ním zabouchla. Mnohem bezpečnější to bude například v nedaleké restauraci,kde si dám snídani a kafe. Spokojeně jsem si mnula ruce,když jsem se odtamtud vypařila a nechala ty dva samotné. Ani jeden z nich se odtamtud nehne,protože nemají klíče a Alex z okna taky skákat nemůže.

Zayn
,,Alex !?" Zakřičel jsem do prázdného bytu a překvapeně zíral na obrazovku mého mobilu,kde teď svítilo její jméno. Neváhal jsem a okamžitě hovor zvednul. Nechtěl jsem,aby mi to položila,a tak jsem začal říkat to první,co mě napadlo. Po chvíli mě ale přehlušil hlas,který rozhodně nepatřil Alex,ale přesto byl ženský. Bylo mi divné,že má její mobil a vůbec to,že Alex má kamarádku,o které jsem nevěděl. Proč se nikdy nezmínila ? Nicméně se dotyčná představila jako Naomi Del Estrada a nadiktovala ni nějakou adresu,kde prý Alex je. Nestihl jsem říct ani slovo a na druhé straně bylo ticho. Povzdechl jsem si a protřel si oči. Jsem unavený. Jsem neskutečně moc unavený ze školy, z Alex...prostě ze všeho. Nemůžu spát a pořád musím přemýšlet,co jsem sakra udělal špatně ? Proč odešla a nechala mi jen pitomý vzkaz. Nechápal jsem to.
A teď stojím v cizím domě a kousek ode mně stojí vyhublá brunetka zabalená v županu. Je ke mně otočená zády a zjevně čekala místo mě černovlasou dívku s tetováním. ,,Kdo to byl ?" Zeptala se s úsměvem a otočila se mým směrem s hrnkem čaje v ruce,který jí vzápětí padá na zem a rozbije se na několik kusů. Úsměv jí zmizel z tváře a nahradilo ho hned několik pocitů,rozhodně ne kladných. ,,Naivní kluk,který se pořád honí za holkou,která od něj pořád utíká."

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Hi ladies! It's me!

Vůbec teď nestíhám psát,což mě strašně štve😭. Nicméně ,,knížku,, určitě dokončím. I promise😂❤ Ale nejspíš už nás čeká jen pár dílů. Původní plán byl jiný,ale není na to čas😩
Nicméně vás neskutečně miluju a opravdu moc si vážím vašich komentářů. Píšete mi (někteří) že vám například moje knížka zvedla náladu,zapomněli jste na deprese,problémy nebo,že jsem vám jen zlepšila den. Pro mě to moc znamená. V reálném životě nemám zrovna moc kamarádů a když mi někdo napíše tohle....❤❤❤❤❤ i love you soooo much.

Love you xxx D

TerkaTomlinson91

Moje sestra idiotKde žijí příběhy. Začni objevovat