My Robot Jeon Jungkook- By Park Jimin

17. Do You Love Him?

Rok:. 2018
Měsíc :. Prosinec
Den:. 5
Čas:. 14:56:07

Venku je mráz a zima.Po dnešních radovankách venku , v tom hustém sněhu jsi vypadal jako dítě. Bylo zajímavé tě sledovat ,když jsi zkoumal co je sníh zač.

(Flashback)
,,Ooo!Jiminie?! Co to je!!." Chlapec vyběhl ven a koukal se všude kolem. ,,Brrr, to je zima." Zamručel. Jimin se postavil vedle něj ,, To je sníh , broučků." ,,Sníh?. " Klekl si ,aby si nabral trochu sněhu do dlaní. Jakmile se ho dotkl tak sebou cukl. ,,Je to mokré!! A studí to!." Chlapec vedle něho se začal smát. ,,Na ,vem si rukavice ." Vytáhl mu je s kapsy.Nasadil si je a znovu si vzal do dlaní třpytivý sníh.
(Konec flashbacku)

Teďka ležíš v posteli s teplým čajem , protože jsi byl celý mokrý od sněhu. Říkám. Jako dítě.

******

Rok:. 2019
Měsíc:. Leden
Den:. 6
Čas:. 12:59:08

Od nového roku mám samé telefony ohledně tebe.Chcou mi tě vzít. Nechci tě nikomu dávat.
*******
Rok:. 2019
Měsíc:. Únor
Den:. 7
Čas:. 13:00:09

Měl bych na tobě pracovat, ale nejde to.Nemůžu. Nechce se mi.Začínám zapomínat na práci.
*******
Rok:. 2019
Měsíc:. Duben
Den:. 10
Čas:. 15:01:10

Tlačí mě čas. Dřív nebo později to přijde a já nejsem připraven. Musím se tě vzdát.

Deník jsem zavřel a propisku odhodil někde do pryč. Byla to rána a Kookie to slyšel.

Potichu otevřel dveře a koukal na mě. ,,Jimine?Co tady děláš?. " Přišel ke mě a ze zadu mě objal. ,,Píšu nějaké papíry." ,,A co ta rána?. " nadzvedl obočí a sedl si na mě. ,,To nic nebylo."

Pohladil jsem ho. ,,Ne??já jsem to slyšel, hyung." Líbl mě na rty. ,,Kdo říkal ,že máš přestat?. " Povytáhl jsem obočí a čekal jsem ,až se zase na mě přisaje.

Když jsem se s Kookem tak pěkně líbali a tulili k sobě ,musel někdo zazvonit. ,,ach bože. Proč zrovna teď."
Zanadával jsem si a došel ke dveřím.

Jakmile jsem otevřel dveře chtěl jsem toho člověka zabit za to, že nás ruší, ale nemohu se zlobit na Yoongiho, který tam stál. ,,Yoongi!?" Přátelský jsem se objali a já ho pozval dál.

,,Tak co jak to jde s robotem?." ,,Hele, ten robot má jméno. " Složil ruce na prsou a nadzvedl obočí. ,,Eehh...ahoj a promiň, Jungkooku." Kook se do široká usmál a objal Yoongiho. ,,Ahoj."

Když Jimin udělal kávu Yoongimu a sobě chtěl se vydat za Kookem do obyvaku ,ale Yoongi ho zastavil.
,,Počkej, chci si s tebou promluvit...o samotě. " Jimin se tak na něj divně podíval. ,,Co?proč?. " ,,Prostě pojď. "

,,Fajn, jen to řeknu Kookovi." Jimin dál hrníčky Yoongimu a poslal ho do místnosti kde Jungkooka stvořil. ,,Zlatíčko budeme dole jo?kdyby jsi něco potřeboval tak přijď."
Jungkook zakyvál hlavou a dál se věnoval televizi.

,,Tak o čem chceš semnou mluvit." Zabouchl dveře a sedl si naproti Yoongimu.

Yoongi si oddechl a začal. ,, Jimine já vím ,že mi do toho nic není ,ale nemohl jsem si nevšimnout toho co se děje mezi tebou a Jungkookem."

,,O čem to mluvíš." Zamračil se a nasadil nechapajicí výraz.
,,Je to už dlouho...je to na tobě vidět i ty fotky na sociálních sítích,"

,,Jimine...Jungkook není člověk. Je to robot.Panebože robot.Stvořil sis ho ,aby jsi měl osobu ,která by tě měla ráda a milovala tě?. " Jiminovi zaskočila káva, a proto se zakašlal.

,,Řekni mi Jimine. Že to není jen kvůli toho ,aby jsi dokázal nemožné. "

*****
Hello!!?😂😂😂😂🐰
Další kapitola. Sice krátká ,ale neva .Hlavně doufám ,že se líbila☺🐰☺