Ráno ,když jsem se probudila. Uviděla jsem vedle sebe spícího Nighta. Zvedla jsem se, vyšla před jeskyni. ,,Dnes to nevypadá na pěkný den" řekla jsem smutně. Měla jsem chuť se pořádně proběhnout. Rozběhla jsem se na louku. Běžela jsem podél potoka.
Asi o hodinu později se Night vzbudil. A hledal mě. Trochu se polekal, protože je to tu velké a hlavně je tu Darkness stádo. Rozběhl se hlouběji do lesa.
Mezitím Melody se procházela na louce. Popásala se. Najednou však přišel velký černý hřebec. Melody uskočila.
,,Zdravím" pravil hřebec tajemným hlasem.
Melody došlo kdo to je. ,, Dobrý den" řekla rozechvělím hlasem.
Neboj se kobylko já ti nic neudělám. ,,Dobře tak jo" odpověděla.
,,Potřebujete něco pane?" tázala se. ,, Nee nic nepotřebuji" odvětil. ,,Jen jsem si chtěl povídat s tak krásnou kobylkou." mrkl na ni.
-zarazila se- ,,Aha a o čem?" řekla překvapeně.
Mezitím Night Melody všude hledal. ,,Melody!!" Volal a hledal jí.
Zastavil se na vrcholu hory a zavětřil že bude bouře. ,, Doufám že to snad ne" řekl rozzlobeně.
Během půl hodiny se strašně zatáhlo černé mraky obklopily celou oblohu a pomalinku pokapávalo.
,, Já raději už půjdu pokud nevadí" řekla nejistě. ,, No jistě jistě jen jděte" řekl.
Než se stačila otočit hřebec byl pryč.
Melody pocházela ze spíše teplého podnebí kde takové bouře byly jen zřídka. A proto neměla takové zkušenosti a nevěděla kam se měla schovat. Zapomněla kudy se jde k té jeskyni aby se chovala.
Night pořád věřil. Začala hrozná bouře vítr krupobití, blesky, hromy. Melody k smrti vyděšená běhala mezi stromy. Když konečně se vítr otočil směr a tak Night vycítil Melody. Rozběhl se podle pachu.
Bohužel jak Melody lítala mezi stromy, zastavila se pod jedním smrkem. A v tu chvíli to bylo. Silný blesk zasáhl smrk a smrky mají krátké kořeny které v zemi nedrží, strom spadl přímo na melodiinu nohu. Vyjekla bolestí... ,, Pomooooc!!" křičela z plných plic. Night ji uslyšel. ,,Už jsem blízko" říkal si v hlavě.
Spatřil nebohou,promrzlou a promočenou Melody. ,,Melody!" Vykřikl. V tom Melody sebou pohla. ,, Nighte" řekla slabě. Naštěstí strom nebyl nějak dlouhý ani těžký. Protože Night byl vychováván těžkou výchovou, vysvobodil jí. ,,Melody, vydrž je to jen několik metrů" prosil Night. Mehody se o něj zapřela. Když došly do jeskyně, položil promrzlou Melody do listí. ,, Děkuju" řekla slabě a vyčerpaně. Night se na ni podíval, ,, neděkuj". Unaveně se na něj podívala. Night byl na odchodu. ,,Počkej kam jdeš?!" Zděsila se. ,,Nechci tě tady rušit " řekl.
Vyděsila se ,, Cože? Prosím nenechávej mě tu samotnou." Podívala se na něj modrýma očima. Oči se jí leskly od slz. Night se na ní podíval. ,, Dobře zůstanu" řekl. ,,A Nighte?" Ptá se. ,, Copak Melody?" Zeptal se. ,,Lehneš si prosím ke mně je mi hrozná zima a potřebuji aby si mě zahřál " potichoučku řekla. ,, Dobře rád si k tobě lehnu" řekl.
Night se přitulil k Melody a a položil hlavu na Melodiin krk. Melody se ještě nějakou dobu chvěla. Poté usnula.
Night celou noc nespal a jen pozoroval Melody jestli jí nebude špatně.
Bylo okolo půlnoci. Najednou Night slyšel kroky. Uviděl svého otce.
Otec: -šeptá- ,,ale podívejme se koho to tady máš..." Uchechtl se.
Night zůstal ležet u Melody aby ji nevzbudil a aby jí nebyla zima.
,,Tati pochop spadl ji strom na nohu byla promrzlá a mokrá nemohl jsem ji nechat venku." Odpověděl potichu. ,, Dávej si pozor Nighte!" Řekl.-odešel-.
Night se ještě více přitulil k Melody. Usnul.
