Vlčí vyhnanec

Obyčejný Den

  Snažím se vzít všechny ty myši už jich mám plnou tlamu ale stále na zemi nějaké leží.
  Dostanu nápad, položím zase všechny myši a začnu je brát za konce ocásků takhle jich můžu vzít mnohem víc.
  Donesu je Derrovi. Stojí před doupětem a když k němu dojdu podívá se na myši co držím v tlamě a řekne: ,, Dobrý úlovek Karo." co? To jsem nečekala že mě za tohle pochválí Derr ale ještě nedomluvil ,, Asi je zatím dej do doupěte a půjdeme dál lovit."
  Dám myši do doupěte a všimnu si že není vystlané listím ale jen mechem. Chápu ale proč. Vyslat ho listím by tvalo moc dlouho a my nemáme moc času na zbyt.
  Vyjdu z doupěte a rozběhnu se za Derrem do lesa.
  Necítím žádný pach zvěře, alespoň ne čerstvý pach.
Jdeme s Derrem bok po boku a zatím jsme ulovili jen jednu hubenou veverku kterou Derr drží v tlamě.
   Znovu zavětřím. Teď cítím pach laně, olíznu se a podívám se na Derra, jeho oči jiskří nadšením.
  Potichu se rozběhneme za pachem. Stále sílí až se zastavíme před malou mýtinkou na kterou dopadají poslední sluneční paprsky.
   Na mýtině se pase laň.
   Naznačím Derrovi čenichem ať jde na druhou stranu a laň vyplaší.
   Hned poslechne položí vedle mě veverku a přesouvá se tam kam jsem mu řekla.
   Za chvíli uvidím Derrův čumák mezi stébly trávy a připravím se ke skoku.
  Okamžik na to se za svého úkrytu vyřítí Derr a žene laň přímo proti mě.
  Vyskočím a dopadnou lani na hřbet. Zaryji do ní své drápy a ta zakopne.    V tu chvíli už u nás je Derr, zakousne se jí do krku a trhne hlavou. To stačí k tomu aby laň zabil.
   Výtězoslavně táhneme laň do tábora a cestou jsme si vyzvedli veverku.
   Dotáhnout laň až k jeskyni byla dřina ale povedlo se nám to.
  Derr celkem správně usoudil že by bylo lepší sníst myši, veverku a zajíce co jsme je měli schované v jeskyni a laň si nechat na horší časy.
  Nic jsem nenamítala a tak jsme se najedli a Derr šel spát zatímco já jsem držela hlídku.