Selekce FF

Procházka

Duhý den ráno jsem vstal do krásného dne. Vstal jsem z postele kterou komorník rychle ustlal a podal mi oblek. Vzal jsem si ho do koupelny a tam jsem se převlékl, vyčistil zuby a rozčesal své vlasy. Na snídani jsem se dostavil přesně na čas. Dívky vstaly a ladně se mi uklonily ,,Děkuji dámy a dobrou chuť." Prohlásil jsem sebevědomě. Ze stolu jsem si vzal pár koblížků a čaj a zadíval jsem se na Ellu která se rozplývala nad svojí snídaní. Podíval jsem se i na ostatní dívky které si také pochutnávali na své snídani.  Najednou jsem dostal nápad den před příjezdem dívek jsem bratrovi řekl, že se těším až ukážu všem momentku se slizem, jak padá na prince Antonia a klouže se. Nad tou představou jsem se zasmál. Podíval jsem se znovu na dívky a všiml jsem si, že se Ella na mě dívá. Po snídani jsem všem dívkám řekl ať se dostaví do společenské místnosti. Pověděl jsem sestrám co mám v plánu a  sestry radostně souhlasily. ,,Tak co Amy, zase jste spolu s Erikem," na tváři se jí objevil úsměv a zakývala hlavou. Za chvilku jsem se setkal se všemi dívkami a sourozenci ve společenské místnosti, kde se zachvíli ukázal obraz prince Antonia. Všichni vyprskli smíchy a já za bratrem došel a pověděl ,,kdo je větší šprýmař teď?" Bylo báječné udělat si z bratra srandu.

Později začalo být venku místy zataženo, ale venku bylo pořád příjemně a tak jsem si nechal zavolat Ellu, že se půjdeme projít do zahrady. Než se tak stalo, tak jsme měli před sebou ještě oběd. Teď už jsem čakal jenom na zaklepání. Za chvilku někdo zaklepal na dveře tak jsem otevřel a stála tam Ella. ,,Dobrý den lady Ello," pozdravil jsem ji. ,,Dobrý den princi," pozdrav mi oplatila a ladně se mi poklonila. ,,Můžete mi tykat," nabídl jsem ji. ,,Dobře princi," ,,Leonarde," opravil jsem jí a už jsem byli na cestě do zahrady.

Vypadala tak nádherně, pořád jsem na ní musel koukat, až po chvilce jsem se vymáčkl,, můžu se zeptat, když si pátá, jak trávíte třeba vánoce," nevěděl jsem jestli nebyla má otázka hloupá. Ella se na mě usmála a začala povídat ,,víte Leonarde, naše vánoce nejsou zas tak špatné. Ostatně mi stačí ke štěstí málo. O vánocích u nás nejde o dárky, ale o tu pohodovou atmosféru. Zpíváme koledy, pečeme cukroví a zdobíme stromeček. Mamka se je snaží vždycky něčím ozvláštnit, ale všichni víme jak to dopadne. Ale už se jí to ani nesnažím vymluvit, alespoň je sranda." ,, To vás chápu, rádi zdobíme stromeček a vždy se hádáme kdo na stromeček dá hvězdu. Když pečeme cukroví, tak jsme vždy špinaví a půlka těsta je pryč, nebo když zpívá můj bratr Antonio to je děs a dárky si nejradši vyrábíme ručně." Byl jsem nadšený ze své odpovědi. Usmála se a to mě moc potěšilo, moc se mi líbilo, když se usmívala. ,,A co říkáte na moje sourozence?" ,,Vaši sourozenci na mě působí velmi mile, myslím že spolu máte velice pěkný vztah. Ostatně mě velice pobavila fotka vašeho bratra. ,,Děkuji dalo mi hodně práce ji udělat," opáčil jsema usmál se na ni, úsměv mi opětovala. ,,A jaké je to žít v úplné rodině?"Popravdě tato otázka mě zaskočila, ale vůbec jsem nad tím nemusel přemýšlet. ,,No žít v úplné rodině je něco úžasného, nedokážu si představit, že by někdo z mé rodiny nebyl. Nemít bratra z kterého bych si mohl dělat srandu a soutěžit s ním, nemít sestru která miluje každého prince a když ji nechá a pláče utišit ji, nebo nemít Fionu která si z nás pořád utahuje a někomu kázat o poslušném a neposlušném chování, nebo nemít matku která tě vždy uklidní a otce který tě vždy podrží," když jsem domluvil, tak jsem si všiml, že jí vhrkly slzy do očí a začaly ji stékat po tváři. Naštěstí jsem  měl u sebe kapesník, tak jsem ho vytáhl a utřel Elle slzy z tváře, a tak jsem se bavili dál o komorných, co nás baví a tak dále. ,,A jakou dívku hledáte?" Nevěděl jsem jestli pokračovat dál, ale odvázal jsem se a spustil. ,,Hledám dívku kterou budu milovat celý život, je mi jedno jak bude vypadat, ale hlavně aby byla chytrá hodná,milá, poctivá, i hezká, rozumněla si smojí rodinou a to nejdůležitější, aby mě milovala a radovala se semnou z maličkostí, chtěla se mnou prožít stáří, mít děti a tak dále!" Byl jsem pyšný na svůj proslov. Pak jsem ji odvedl k její komnatě rozloučil se a odešel do své.