Ráno bylo stejné jako vždy, tohle, tamto, a pak jsem v klidu šel na snídani. Snídani jsem si užil, ale bylo tady až moc velké ticho a tak jsem se těšil až dívky přijedou a budou si tady šeptat různé drby. Po snídani jsem chodil v komnatě sem, tam a furt dokola. Nevěděl jsem co dělat a tak jsem se rozhodl naučit jména dívek. Michelle Lukasová, Michelle Lukasová, Elise Kantová, Elise Kantová. Opakoval jsem si stále, ale moc to nepomohlo. Byl jsem nervozní a tak jsem se nenaučil ani jedno jméno ze soutěžících. Odpledne jsem ještě zkontroloval komnaty se služebníky a potom jsem se pustil do své práce.
Jakmile jsem byl hotový, přišla ke mně Amélie a Antonio, aby jsme udělali společnou práci. Mamka bude mít za brzy narozeniny, ze začátku jsem si myslel, že je ještě brzy, ale teď vidím, že to dá ještě spoustu práce. Uběhli celé hodiny za tu dobu jsme vymysleli jen pár věcí. Rozhodli jsme se to ukončit a přinést si večeři každý do své komnaty.
Večeře byla výborná. Teď už jsem udělal v podstatě to stejné co ráno a lehl jsem si do postele.
Ležel jsem v posteli, celkem ve stresu, protože je zítra potkám. Jednu z nich si vezmu, ani na to nechci myslet, ale ani nemůžu, protože mě z mého přemítání vythrne křik nějakého dívčího hlasu, který vříská pořád dokola sněží. Otevřu dveře, nejdřív jsem si myslel, že je to Fiona, ale ta už z toho pčece vyrostla. Pak jsem ji, ale spatřil jak tam běhá po chodbě, máchá rukama a vysvětluje květináči, že sníh je zázračný. Nevěděl jsem kdo to je, tak jsem přistoupil blíž, ale to si mě všimla a utekla, pleskala bosýma nohama o podlahu a já zůstal sám, asi se lekla, no co poznám ji zítra. Dnes v noci už jsem neusnul, musel jsem na ni pořád myslet.
ČTEŠ
Selekce FF
RomansaZ pohledu prince. Princ to nebude mít vůbec lehké, aby si vybral tu pravou, ale stejně svojí pravou lásku najde ( z pohledu dívky tedy Elly to najdete na účtě Anezkin)
