My Robot Jeon Jungkook- The Future

10.The Hallucination?

Jungkook

Pomalu jsem otevíral očka, které jsem si promnul a posadil se na lůžko.

,,Kookie?." Přišel ke mě Tae ze strachem v očích.

Ale mě zajímalo něco jiného. ,,Ji-Jimin, Kde j-je Ji-min." Tae mě chytil za ruce a snažil se mě držet, zatímco já byl jak ze řetězu. Cukal jsem sebou a různě se snažil vymanit s jeho sevření.

,,Ko-ookie.Klid!." Pevně mě sviral. Nechtěl mě pustit.
,,JIMINE!!!." Zaječel jsem přes celou mistot a pořad sebou vrtěl.

Taehyung

Byl agresivní. Pořad sebou cukal.Bál jsem se , že mi něco udělá.Vůbec nechspu co to do něj vjelo.

,,Jungkooku ...Uklidní se!!." Okřikl jsem ho.

,,Musím najít Jimina!."

,,Kookie!Kookie!!Poslouchej mě!. " Chytl jsem ho za tvářičky.

Podíval se na mě. Jeho ustrašené očička se plnily slzami.

,,Poslouchej.Jimin je mrtvý, už není mezi námi. " Snažil jsem to říct jak nejklidněji mužů.
,,To není p-pravda." Začal vzlykat.

,,Je mi to líto. " Dál jsem mu dětskou pusinku na čelo.

,,N-ne...Chci byt sám. " Odešel pryč.

Jungkook

Lehl jsem si na pohovku a snažil se to všechno vstřebat.

,,Vidím že budoucnost není taková jakou jsem si ji přestavoval. "

Zase ten hlas.Otočil jsem se za zdrojem.

,,Jimine." Běžel jsem k němu a objal ho.

,,Je hrozné sledovat jak se tady trápiš."

,,Jimine co jsi zač? Proč tě ostatní nevidí? Proč tě nemůžu cítit. " Řekl jsem s pláčem.

,,Neboj se brzy už budeme spolu...a nezapoměn , že nikomu nepatříš.Jsi volný jako pták."

,,Kdy?."

,,Brzy hlupáčku." Usmál se na mě a zase se rozplynul v prach.Co to má k sakru byt.

******

Kook ležel na gauči jako hromádka neštěstí.

Vypadal dost špatně. Zle.Nešťastně.
Přisedl jsem si k němu. Chtěl jsem mu zlepšit náladu ,ale on o to nestal.

,,Kookie-." ,,Nemluví na mě. J-jimin není mrtvý.O-on na mě mluvil. "

,,Co?.Co ti říkal? Co se stalo?". Vyjekl jsem a čekal až mi to vysvětlí.

Sedl si a dal se do vysvětlování. ,,Dělal jsem všechno co jsi říkal... Stalo se to všechno tak rychle."

,,Nespěchej.Pomalu mi to vysvětlí. "

,,No tak seděl jsem a najednou se předemnou objevil." Špitl ze slzami v očích.

,,Jimin je pořad se mnou.Nevěřím že, je mrtvý. "

Neměl jsem slov.Nešlo tomu uvěřit.
Já sám jsem Jimina neviděl. Muselo to byt nějaká haluze.

,,Lehni si.Zkus usnout."
,,Ty mi nevěříš."
,,Jungkookie.Pobavíme se o tom až se prospíš." Kook si lehl já ho přikryl a nechal ho tak.

Odešel jsem do kuchyně a chystal se zavolat Hoseokovi , ale on mě předběhl.

(Hovor)

Jo?

Kde je Jungkook.

Je stále u mě.

Proč? I hned ho přiveď zpět!!Je to můj robot!.

Hoseoku musím-.

Buďte sticha!!Jednou k vám mí lidé.Bez komentářů jim Jungkooka předáte jinak u mě končite!!.

(Konec hovoru)

Frustrovaně jsem zahodil mobil.
,,Sakra!." Řekl jsem si pro sebe a šel za Kookem.

,,Aa...jsi vzhůru. "
,,Nemůžu spát. " Seděl na gauči a mnul si oči.

,,Hoseok si pro tebe přijede. " Stál jsem ruce složené na prsou a propaloval jsem zem.Měl jsem opravdu velký vztek.

,,Cože?. "
,,Nebudeme o to diskutovat.Když mu tě nedám vyhodí mě... Tak se obleč, budu tě čekat dole." Dál jsem mu nějak oblečení a vydal se z bytu.
Vyšel jsem ven a čekal na ně.

Jungkook

Oblékl jsem se a vydal se za Taem.

Viděl jsem jak sedí na schodech a hraje si s kamínky do , kterých cvrkal.

,,Už jsi tady?. " Otočil se na mě.
Sedl jsem si vedle něho.

,,Tae , promiň, za to jak jsem se choval jsem stojí zmatený. "

,,Neomlouvej se." Jeho pohled byl stále zabodnut v kamincích před námi.

,,A taky ti chci poděkovat, že jsi mě u sebe nechal."

,,Jo, nemáš zač. " Konečně se na mě podíval a pěkně se usmál.

Najednou před nás zastavily dva černé auta.Vystoupili chlapci s černými obleky. Působili nebezpečně, ale jat pochopil ,že jsou tady kvůli mě.

,,Nástup." Zavelil jeden s nich.

My s Tae jsme se zvedli. ,,Tak ahoj Tae." Objal jsem ho a on mě taky. ,,Ahoj Kookie.Kdyby něco- volej." Dál mi nenápadně do ručky papírek s jeho číslem. Poté se usmál a chystal se zmizet mezi dveřmi.

Seděl jsem vzadu společně i s Hoseokem.
Auto se rozjelo a my v tichostě jeli.

,,Co jsi dělal s Taehyungem?." Optal se.

Neodpovídal jsem.Nechtěl jsem.

Otočil se na mě a celého si mě zkoumal. Cítil jsme jeho pohled.

,,Tak co?."

,,Nic.Nic jsme nedělali. " Odbyl jsem ho.On se nad tou poznámkou uchechtl.

,,To nemyslíš vážně."

,,Přestaň se ke mě takhle chovat!Nedovolim ti ,aby ses ke mě dostal blíž. Nevěřím ti." Zastavili jsme u jeho domu.Vystoupil si, ale já zůstal sedět.

Otevřel dveře od auta a vytáhl mě s něho. ,,Pusť mě!. " Na povel mě pustil,ale na to hned mě zase popadl za paží a táhl mě k sobě.

Cukal jsem sebou a různě naříkal ať mě nechá.

Dveře za námi zavřel a nalepil mě na ně. ,,Co jsem ti udělal? "

,,Ty víš. " Strčil jsem do něj. Spadl na zem.Sledoval jsem ho jako kořist.

On byl naprosto v pořádku.Uchechtl se a znovu se postavil.

,,Moc si nedovoluj... Mužů to udělat i teď. Nedělá mi to problém." Na tváří se mu vyčaroval šibalsky pohled.

,,Patříš jen mě!. "

,,Ne!!Patřim Jiminovi.Jsem volný. "

*********

Hellooo!!!!!
Doufám , že se libi !
Pěkný zbytek dne lásky💖💖