My Robot Jeon Jungkook- The Future

18.Waking Up To The Future

Jimin

Z hluboka jsem se nadechl a měl jsem pocit , že mi asi prasknou plíce.Pálilo to.Bolelo to.
Můj první nádecha výdech.
Všude bylo jasné světlo a mé oči se naplnily slzy.Byly to slzy bolesti.

Začal jsem trhaně dýchata mé oči upustily první slzy.

Viděl jsem na demnou človíčka.Moc jsem ho neviděl, protože byl rozmazaný.

(Pohled třetí osoby)

Mladší chlapec stal a čuměl na Jimina jako na zjevení. Nevěřil tomu , že to dokázal. Jimin žije.

Byl stoho tak nadšený , že nevěděl co má udělat první.

,,Tak jo jen klid." Řekl si pro sebe, aby se uklidnil.

Všiml si jak Jimin trhaně dýchá. Jakoby jen tak tak chytal vzduch.

Opatrně ho otočil na bok a podložil mu hlavu nějakým malým polštářkem.

,,Jimine slyšíš mě? Halo." Lehce, opravdu lehce ho placal po tváří.
,,V klidu.Dychej pomalu...nádech." Jimin se snažil dýchat jako Tae , ale moc mu to nešlo. Byl ještě vyklepaný. ,,A výdech.. A nádech a výdech. " takhle to opakoval dokud Jimin nebyl v klidu.

Všechno se najednou sklidnilo a Jimin pomalu zavíral očka.

,,Jimine vnímáš?." Řekl tiše blízko jeho obličeje.. Jimin kyvl na soihlas.

,,Můj ty bože. " Špitl si a zakryl si pusu dlaněmi. On to dokázal.

,,Budeš spát tady?...Jimine?." Jimin bohužel usl.
Tae se na něj usmál a pohladil spícího Jimina po vlasech.
Nechtěl ho tam nechávat samotného , at ak si s obyvaku přinesl deku a polštář a ustlal si na menším gauči v Laborce.

Nebylo to příjemné jako postel , ale co.Chtěl byt nablízku kdyby se něco stalo.
******

Ráno se zase Jin probouzel sám. Docela ho to štvalo.
Dokonce ani Jimin tady nebyl.
Mavl nad tím rukou a promnul si očka.
Vyklubal se z postele a šel najít ty dva.

Hned si Jin pomyslel , že budou v laborce.

Rozrazil dveře. Hned jak chtěl něco namitnout musel se zasmát.

Pohled na Taeho byl k popukani.
,,Tae?. " Uchechtl se.

,,C-co je?." Řekl ospalé. Jin se začal smát byl celý pokřivený.

,,Proč tady spíš?. "
Tae si promnul očka a protáhl se.
,,Nechtěl jsem nechávat Jimina... Ty vole víš co se stálo??. " Vyjekl na něj a postavil se s postele plny života.

,,No nevím. " Tae přicupital za Jiminem a lehce sním zatřesl, aby se vzbudil.

Jin přišel za nima a sledoval co Tae dělá.
,,Co to děláš?...nech ho být... Počkej kde má transfuzi a různé jiné přístroje. " Začal panikařit.

,,Ne Jine, Jimin žije..dneska v noci jsem ho probral reagoval na mé povely." Usmál se jak sluníčko.

,,Jako fakt? Neděláš si strandu." Jin pokrčil obočí a složil ruce na hrudi.

,,Jo , ale teďka spí. "
,,Tak ho nech mám taky pocit , že ho to oživování unavilo. " Uchechtl se.
,,Bože Jine.'

,,Co?."
,,Nic."
,,Udělám snídani když tak přijď. " Starší zmizel mezi dveřmi.
,,Počkej půjdu s tebou.'' Zaječel na něj

***

Mladší si sedl za stůl a koukal na Jina co bude připravovat.

,,Nějak ti nevěřím to s tím Jiminem." Řekl starší z ničeho nic.