My Robot Jeon Jungkook- The Future

6. 🙇

,,Jungkookie?."

Cukl jsem sebou , protože jsem se lekl.

,,Co tady děláš?. " Řekl ustaraně a sedl si vedle mě. Jednu ruku mi obmotal kolem krku a fotku , kterou jsem držel mi vzal a dál zpátky. ,,Kde jsi to našel?." špitl.Zavřel bednu a dál ji na zem. ,,Pod posteli. " Pípl jsem. ,,Hrabeš se mi ve věcech?. " Nadzvedl obočí.
,,Tak promiň.Co tady mám jiného asi dělat?!. " Zvýšil jsem hlas.Nejsem dítě , nebude tak se mnou jednat.

,,Cokoli, kromě prohledávání mého pokoje."
,,Tak teďka je to jen tvůj pokoj.Fajn tak já jdu." Zvedl jsem se s postele a mířil jsem si to dolů do obyvaku. ,,Jungkookie , nech toho." Zastavil mě.Zavřel dveře a přišpendlil si mě na ně. ,,Tak už mi konečně všechno vysvětlí! Proč tady jsem a kdo je ten muž na fotografiích. " Začal jsem hystericky ječet. Jeho stisk povolil.Najednou jeho doteky byly něžnější. Objal mě. Potřeboval jsem to.Konejšivě me hládil po zádech.

Když už jsem byl v klidu vzal si mě do náruče a odnesl mě na postel. Opatrně mě položil a lehl si vedle mě. Ležel jsem na zádech a on na boku a hlavu měl opřenou o ruku. Hleděl na mě.
Proč se na me tak dívá? Ten pohled .Nemohl jsem od něho odlepit oči.

,,Jsi pro mě tajemný a záhadný, víš?. "
,,Ale to neodpovídá mým otázkám." Jeho kamenný výraz lehce roztaval , viděl jsem menší náznak úsměvu, ale hned ho schoval. ,,Odpovědi přijdou. Nechci tě stresovat zbytečnostmi."
,,To nejsou zbytečnosti."
,,Jungkooku...něco jsem řekl. "

,,Proč tady byl Taehyung?." Jhopa zaskočilo ono jméno. Pokrčil obočí a svou ruku položil na mou hlavu a začal mě hladit po vlasech.
,,To tě nemusí zajímat. Zítra přijde , tak se ho můžeš zeptat osobně. " Poslední slovo zdůraznil.
,,Přestaň semnou mluvit jak s děckem a přestaň předemnou všechno tajit." Složil jsem ruce na hrudi.
,,Promiň, nehci se hádat. Já, chci ti dát to co jsi kdysi ztratil."
Co to má byt za hádanku?o čem to sakra mluví?
Hned na to se ke mě naklonil a chtěl mě políbit.Když už byl nebezpečně blízko špitl. ,,Chci ti ho nahradit." Spojil naše rty.Prvně je jen ožduboval, zatímco já byl v šoku. Co to ksakru dělá? Proč mě líbá. Koho mi chce nahradit. Nikdy jsem nikoho neztratil.

I hned jsem ho od sebe odtáhl. ,,o čem to mluvíš. Jak mi chceš něco nahradit , když jsem nic neztratil?." Řekl jsem smutně. Bylo toho už na mě moc. Chtěl jsem plakát, řvát a rozbíjet věci. Nevím jestli to byl vztek nebo smutek.

Zachumlal jsem se do peřínky a nechal me slzy téct.Plakal jsem potichounku , tak aby to neslyšel, ale stejná k si toho všiml
,,Ty pláčeš?." Ustaraně se optal a odkryl mi hlavu. ,,Neplakej , zítra ti všechno řeknu. " Vzal ze stolku kapesník a otřel mi slzy.

Bože proč mi to dělá. Je divný. Chvíli se chová jak idiot a potom tak míle a pěkně. Byl jsem s toho zmatený.

Taehyung

Dneska jsem oficiálně nastoupil k jhopovi do takzvané prace.Mám tam být kolem desáté.
Včera mi vysvětloval, co všechno budu dělat. Mohl jsem tušit , že bude chtít zkoumat Jungkooka, ale důvod mi neřekl. Tak, doufám že je Jungkook v pořádku. Vůbec nevím jak mu je a jak se mu daří. A taky se ho musím zeptat na Jimina. Doufám, že mi da nějaké i soukromé informace, které před námi Jimin tajil.

No nic.Slušně jsem se oblékl vzal si potřebné věci a vyrazil za Jhopem.

Zalézl jsem do auta a vydal se na cestu.

Za necelou pul hodinku jsem tam byl.

Zaparkoval jsem u příjezdové cesty a přistoupil jsem ke dveřím. Jakmile jsem zmáčkl zvonek , rozezněl se po celém domě.

Otevřel mi kdo jiný než Hoseok. Zdvořile me pozdravil a nechal mě vstoupit dále.

,,Tak můžete se pustit do práce. " Vedl mě. ,,Taky když budete mít hlad či žízeň můžete si přijít pro co chcete." Otevřel dveře do místnosti.
Woow, ještě včera to byla místnost kde se prášilo a vrtalo a dneska je to dokonalá moderní laborka.

,,Zde si můžete odložit věci hned vám zavolal Jungkooka." Zmizel mezi dveřmi. Já si zatím odložil věci a vytahoval s Kábele všechno co budu potřebovat.

,,Tak tady ho máte a opatrně. " Poslední slovo zdůraznil .Ježíši, dám na něj pozor.
,,Nebojte se rozebírat se ho tady nehodlam." Po téhle větě se Kook zalekl.Jeho pohled mluvil za vše.
,,c-cože?." Zamumlal a schoval se za Hoseokem.

,,No tak. Tyhle vtípky si nechte na někoho jiného. " Řekl hořce.

Pfff. Bože co se to sním stalo.Nachystal jsem si papíry a během toho jsem stihl zaznamenat jak Hoseok libl Jungkooka.
Chtěl jsem něco říct , ale dělal jsem že jsem to neviděl.

Pote odešel a zavřel za sebou dveře. Zůstal jsem tam jen já a on.

,,Tak se posaď. " Pobidl jsem ho a ukázal na bílé lůžko. Dobephal se tam a opatrně si sedl.
On ma strach?Byl nesvuj.

Vzal jsem si baterku a přišel k němu. ,,Tak dívej se na mě, ano?." Zasvítil jsem mu do jednoho a potom do druhého. Zapsal jsem informace a nahodil stroje.
,,T-tae co budeš dělat?. " Optal se s velkou opatrnosti.
,,Připojíme tě, dobře? Nemusíš se bát. Požádám tě, aby sis lehl, za chvíli k tobě přijdu."

Všechno jsem nahodil a přišel ke Kookovi.
Vzal jsem si drátky s tím ,že je na něj přípnu, ale kook vypadal zlé.Musel jsem ho nějak uklidnit. ,,Tak Kookie co kdyby jsi mi popovídal o tom jak-." skočil mi do řeči ,,jak jsme si užili ten půlrok. "

*********
Hello!!!!
Další kapitola , tak doufám že líbí😍😍😍
PS:. Omlouvám se za chyby😱