My Robot Jeon Jungkook- The Future

22. I'm Here To Help You

Jungkook

Konečně to skončilo. Je po všem.
Ale začalo mi být nějak mdlo.Zase musím na zahod.Už asi po padesáté. Bylo mi fakt špatně. Vzali mi veškerou energii s těla a to jen proto , aby udělali klony.
Opatrně jsem se postavil.Jen tak tak jsem mohl chodit.Hlava se mi točila.

Odešel jsem z místnosti a mířil si to přímo na záchod.
Třesl jsem se zimou.Měl jsem jen dlouhou košili, která mi padala až po kolena a spodní prádlo. Bosky jsem chodil po studené dlažbě.

Konečně jsem došel na záchod. Padl jsem k míse a zvracel jen vodu.Neměl jsem co.Byl jsem vyšťavený.Takhle přece nemůžu skončit.
Byl jsem tam asi deset minut a potom jsem se musel vrátit.

Sesbíral jsem se ze země a líným krokem vyšel ze záchodu. Ale v tom se mi podlomily nohy a padl na zem.Jako troska.Neměl jsem silu už aji chodit. Držet se na vlastních. Těžce se mi dychalo.
Najednou jsem uslyšel něčí hlas.Povědomý hlas.Lehce jsem se otočil, ale ne moc.Neměl jsem síly.

Hned na to se ke mě rozběhl a někdo mě chytil za tváře. Přinutil mě , abych se mu podíval do oči.
Tím , že jsem už viděl rozmazaně tak jsem ho moc dobře neviděl .

,,Jungkooku...jungkooku?!."

Ten jemný hlásek.Že by zase přízrak? K čemu jsi?Nepomůžeš mi.

,,Kooku!Co je s tebou!!Nezavirej ty oči!. " Třepal se mnou.

Na pár chvil jsem zase zaostřil.

,,J-Jimine?." Najednou mým tělem projela vlna štěstí.Jakoby mi dodal nějakou tu energii.

,,Už je to dobri , jsem tady." Pevně mě objal.Taky bych mu to oplatil ,ale byl jsem slabý.

Hned k nám přiběhli Tae a nějaký kluk.

,,Máš Kooka?Tak jdem!." Prohlásil Tae a pomohl mi na nohy.

,,N-ne!." Vyjekl jsem.

,,Co?Jak ne!?Půjdeš." Řekl rázně Jimin.

Pohledl jsem na něj Ješe jsem se k tomu Kolíbal. Musel jsem vypadat směsně.Jak naprosto sfetovaný a opity typek.

Jimin mě podržel za paží a táhl mě pryč.

,,N-ne to nemůžete...J-jimine poslouchej m-mě." Mluvil jsem na něj.

,,Kooku tady nemůžeš zůstat. " Řekl Jin.

,,Musíme zastavit Hoseoka!." Vyjekl jsem a myslel jsme , že se složim.

Jimin se zastavil aji Tae s Jinem.
,,Chce...chce udělat plno robotů jako jsem já. " Hluboce jsem dychal.

,,Ale to nejde.Sám jsem to zkoumal."
Řekl Tae.

,,Jde...s mé krve." Dodal jsem.

,,Tak asi špatně. Kooková krev je lék. Je to zlatý důl. Takové kopie s krve udělá. " Řekl Jin.

,,Pozor!." Upozornil Taehyung a my se podívali jeho směrem.

,,Co jste zač!. " Řekl jeden s pracantu.
,,Vydejte Robota zpět!. " Dodal jeden s nich.Všichni z nich drželi zbraň.

,,Nepatří vám. " Řekl Tae , který mi svíral paží.
(Pohled třetí osoby)

,,Ale, ale ,ale...Co tady děláš? A přivolal jsis své trapné pomocníky. " Muž se zjevil mezi muži a ďábelský se usmival.

,,Hoseoku pomlč!. " Vyjel po ním Taehyung.

,,Robot patří mě!hned mi ho předej."

,,Pleteš se.Je můj. " Jimin se postavil před Kooka jako jeho ochránce a propaloval Hoseoka pohledem.

,,Od teď už nikdy neskřivíš vlásek na Jungkookovi." Hoseok byl v šoku, když před sebou viděl stát živého Jimina.

,,Co to má znamemant? To je vtip?Jsi mrtvý. " Prskl Hoseok.

,,Vypadám na to?!Radím ti, vzdej se."

,,Nikdy." Zavelil Hoseok.

Zatímco Taehyung odešel s Kookem pryč z budovy a zavolal policii.

,,Taehyungu musíme za něma."

,,Ne, zůstaneme tady.Už jsem zavolal pomoc." Uklidňoval ho.

Jungkook s toho neměl dobrý pocit, ještě k tomu mu bylo fakt zle.Tae měl pravdu.
Stejně by Jiminovi a Jinovi nepomohl , když je v takovém stavu.

Policie na místo dorazila docela rychle.K místu přijelo asi tři policejní vozy.
Všechny měli zapnuté houkačky , které svítily červenou a modrou barvou.

Ozbrojení policisti vnikli dovnitř.
,,Všichni ruce vzhůru!. " Zavelili .

Jimin s Jinem se lekli a ze strachu zvedli ruce, a taky Hoseok dostal strach a ruce zvedl nad hlavu.

,,Kleknout!!Všichni si klekněte!!a ruce nad hlavu!!." Křičel jeden s policajtů.

Uvnitř budovy bylo dusno, zatímco venku byl docela klid.

Venku zůstali dva policisti , kteří kontrolovali jestli jsou chlapci v pořádku.

,,Jak vám je?." Optal se jeden s nich Jungkooka.
Ten druhý komunikoval s Taem.
Všechno policistovi líčil a on se nestačil divit, když si to zapisoval.

,,Počkejte...Park Jimin žije? " Nadzvedl obočí.

,,Ano."

,,Asi vám dám fouknout, protože tohle se mi nelíbí. Pil jste?Nebo nepoužíváte nějaké omamné látky?. " optal se když si vytahoval alkoholové testry ,ale to s budovy vyšel Jin a Jimin.

,,Tak počkat... Teď jsem zmatený." Řekl muž.

Jimin okamžitě běžel za Kookem, zatímco Jin si ti mířil k Taemu.

,,Vidíte? Nejsme opilý ani nic takového. Jimin opravdu žije. A nediv te se."

Kook seděl na kraji kufru od auta.
Hrál si s prsty a měl špatnou náladu.
Jimin se k němu sedl, vzal si jeho ručky a políbil ho svými jemnými rtiky na dlaň.
,,J-Jimine." Vzlykl.

*****

Hello!!!☺
Další kapitolak je tu.
Jsme pomalu u konce, tak doufám, že se vám tenhle příběh líbil😁😊😊

Jinak pěkný zbytek dne

PS:. Omlouvám se že chyby😱