Stará láska nerezaví...

NEČEKANÁ NÁVŠTĚVA

A tam stojí nádherná dívka s úsměvem. ,,moc smutná mi nepříjdeš" řeknu ji s odsuzovaným pohledem.
Najednou jako kouzlem se dívce na tváři úsměv stratil. ,,to je podezřelí, hodně podezřelí" pomyslím si. ,,před rokem mě opustil, do té doby jsme spolu byly celý a každý den" řekne falešně a snaží se dohnat k slzám. ,,to je zajímavé, my spolu jsme už přes tři roky v jednom kuse" odpovím výsměšně. Dívka na mě vykulí oči zhrozí se a uteče. ,,já jsem si to mys-" ani nestačím se otočit ke dveřím a někdo jde po schodech. ,,Hogare?!" vyjeknu vyděšeně. ,,ahoj princezničko, já ti ve třídě říkal že si uloupnu kousek tvého perníčku" říká při chůzi ke mě. ,,Ben tu není že?!" řekne když dojde přímo ke mě. ,,proč se ptáš?!" odpovím arogantně. ,,auuu" zakřičím když mě strčí do domu a vkročí dovnitř. Zamkne dveře zevnitř a hodí klíče z okna. ,,néé" zakřičím při pohledu na klíče které padají z okna. ,,neboj nic ti neudělám...možná!" řekne a podívá se na mě s ďábelským pohledem. ,,aůu" jen pošeptám při ráně do hlavy a omdlím. Probouzím se na posteli připoutaná a nahá. Provazem mě přivázal za nohy od postele. Hrozně to bolí. Hogar přijde do dveří, pohledí na mě se slovy ,,už jsi vzhůru. Je ráno, nechceš něco k jídlu?" řekne arogantně. ,,Mě je jasné že- je ráno? Je ráno?! JE RÁNO!!!" zařvu nadšeně protože má přijít Ben a taky že ano. Slyším někoho po schodech. ,,BENE, BENE PÓMOC!!! začnu křičet ze všech sil a doufám že mě znovu zachrání. ,,někdo zamknul asi dveře" řekl Ben při dobývání do bytu. Ale dopadlo to negativně. ,,co mám děla-" ani nedořekne a uslyší mé volání o pomoc. ,,Ellie!!" zakřičí a vykopne dveře od domu a vběhne dovnitř. ,,ty...ty já tě zabiju!" vikřikne s vyděšeným pohledem na mě Ben. ,,né, nechci aby jsi šel znovu do vězení!" řeknu nahlas aby mě slyšel. ,,ó, tady je někdo kriminálník" provokuje Hogar Bena. Ben se nasere a skočí po něm. Už je vidět jak by mu nejradši jednu ubalil ale on to neudělá. Spoutá ho, odpoutá mě a zavolá policii. ,,děkuju" řekne mi Ben. ,,já děkuju, za co mi děkuješ?!" nechápavě odpovím. ,,za to že...jsi mi zabránila abych mu něco udělal" řekne s úsměvem a zahledí se do země. Chytnu ho za bradu a donutím ho aby se mi podíval do očí plných slz. On se podívá a já řeknu ,,proto tě miluju". On se zasměje a povídá ,,já tě zase miluju proto, že...jsi to prostě ty" dokončí a zasměje se. ,,fuj nechte toho nebo se pozvracim" řekne Hogar. ,,stichni" řekneme oba nastejno a zasměje se. ,,hej hrdličky! máte před oknem klíče ale jak koukám vy ani nemáte dveře. Tak proto je nepotřebujete..." přijde Nazly s klíčema a vykulenýma očima. ,,to je nadlouho radši dojdu pro šroubovák" dodá Ben. ,,ahoj Nazly" pozdravým vesele a pozvu jí dál. ,,Hogar?! Co tu dělá?" ,,to je taky nadlouho" pousměju se na ni. ,,ty mě někdy opravdu štveš!" pousměje se Nazly. ,,nojo no to už tak někdy bívá" zasměji se. ,,a hotovo" řekne Ben při nasazování dveří. ,,tak ahoj" řekne Nazly při odchodu. ,,ahoj" rozloučím se. Někdo ťuká na dveře. Policie. Asi teda. ,,dobrý den policie" ozve se. ,,tady ho máte" řekne Ben a hodí jim Hogara na zem. Zabouchne dveře a oddychneme si že je pryč. Asi po čtyřech hodinách někdo prozměnu klepe na dveře. Jdu otevřít a tam Ben? Cooooo?! To je divný, hooodně divný. ,,ahoj jsem Chuck, bydlí taky Ben? vypadá stejně jako já protože jsme dvojčata" vychrlí na mě a já jen stojím s otevřenou pusou a Ben za mnou to samí. ,,Chuck? Já tě ale neznám, jo jako nepochybuju o tom že jsi mi až moc podobnej ale prost-" nenechám Bena ani domluvit a už se ptám ,,kde máš mateřské znamínko?! Máš mateřskě znamínko?!" a oni dva jenom nechápavě koukají a Chuck říká ,,ano mám, na rameni" a vyhrne si rukáv aby to potvrdil. ,,ha Ben to má přesně na tom místě taky!!" vykřiknu. Oba dva na mě zase koukají nechápavě. Ale pak Chuck říká ,,no vlastně něco potřebuju ale neznáte mě takže to odmítnete ale rád jsem tě poznal...bráško" ,,a co to je" zeptá se zvědavý Ben. ,,nemám kde bydle-" zase ho nenechám domluvit a vtáhnu ho do domu. ,,buď tu jako doma, ale! žádnej bordel, ten můžu dělat jen já. Jasan?!" oznámím a pousměji se. ,,opravdu?" zeptá se nejistě Chuck. ,,ano" řekne Ben. A on nás obejme, a dodá ,,nemůžu jít už spát? jsem hrozně unavený. Nevadí vám to?" ,,jasně že ne my taky chceme jít spát" a tak jsme se šli prospat.

       ✴✴✴✴Druhý den ráno✴✴✴✴.         

              ....pokračování příště....