Stará láska nerezaví...

CHCEŠ MĚ JEŠTĚ...BENE?

Už jsem doma a nervózně přešlapuju sem a tam protože očekávám hovor z nemocnice kvůli Benovi. Za okamžik mi zazvoní mobil. Ano jsou z nemocnice. Okamžitě hovor zvednu. ,,s lítostí vám musíme oznámit že vaši rodiče měly bautonehodu a na místě zemřely" ozve se z druhého konce mobilu. ,,to není pravda...to nemůže být pravda!!!" zakřičím, hovor zavěsím a choulím se do rohu pokoje a začnu brečet. Otevírají se dveře. Ben. Rychle vyskočím a s brekem se mu pověsím kolem krku. On si mě malinko poodtáhne od těla aby mi viděl do očí. ,,Ellie co se děje?" zeptá se mě. ,,m-moji r-rodiče j-jsou m-mrtví" vykoktám. ,,cože?! A jak to víš?" zeptá se. ,,v-volali m-mi z n-nemocnice" vykoktám s obtíží. ,,aha...to je mi líto Ell" odpoví a ukápne mu slza z oka. Otřu mu slzu z tváře a zahledím se mu do očí. Následuje polibek. Ten mě uklidní a přestávám brečet. Ben si mě odtáhne od těla a jde k oknu. ,,Bene, popravdě...chceš mě ještě?" zeptám s rozklepeným hlasem. ,,Ell, proč bych tě nemiloval?!" odpoví a otočí se na mě. ,,já nevím ale připadá mi že jsi mě měl dřív radši" zašeptám a začínám znovu brečet. ,,jak tě to mohlo jenom napadnout?!" odpoví a zahledí se mi do očí. Jde ke mě a obejme mě. ,,miluju tě a nikdy nepřestanu" zašeptá mi do ucha. Přestávám brečet. ,,Ell, co kdybychom se přestěhovaly, našly práci?" vyhrkne ze sebe. ,,coo?! Ale není to tak špatný nápad" odsouhlasím. ,,no víš už jsem našel nový dům, stojí jen dva miliony" když dopověděl tuto větu, tak naněj vykulím oči a řeknu ,,JEN dva miliony?!! Kde je vezmeme?!!" zakřičím a začnu přemýšlet kde je vzít. ,,brát peníze už nemusíme...já už to zaplatil...nezlobíš se?" odpoví a kouká na mě tím pohledem "co na to říkáš?". ,,nezlobím ale kde jsi je vzal?" zeptám se. ,,to je nadlouho" pousměje se. ,,jo a mám pro tebe dárek...ale budeme ho používat oba" řekne a ukáže ať jdu k oknu. ,,auto!! Panebože!! Bene" dokřičím a s radostí se mu pověsím kolem krku. On mě zvedne a zatočí se se mnou. ,,můžeme vyrazit hned, jen si musíme sbalit věci" řekne a já jen přikývnu na souhlas. Kfyž máme sbalíno tak nasedneme do nového auta a Ben řídí. Je mi 19, Benovi skoro 20 a ještě nás nenapadlo pořídit si auto. ,,už jsme skoro tam" oznámí Ben. ,,opravdu?" zeptám se ho. ,,aano, opravdu" řekne s pousmátím. ,,už jsme tady!" a zastaví před krásným, bílým a hlavně naším domen. ,,je ohromný!" dodám s otevřenou pusou. ,,všecho vybavení tam je. Lednice, mikrovlnka atd..." řekne Ben a začne z kufru od auta vyndávat naše věci. Někdo cizí se u nás zastaví a povídá...
                  ....pokračování příště....