Stará láska nerezaví...

STĚHUJEME SE SPÁTKY?!

Ráno se vzbudím protože tam Ben vyřvává. Nevnímám ho. Ale potom mě začne zajímat co křičí. ,,hoří!! Ell hoří!!" řve tam a snaží se požár uhasit. ,,co?!" řeknu a ještě se rozkoukávám. Najednou mě Ben zvedne a utíká se mnou přes plameny a kouř ven. Když jsme venku vidím jak náš dům je celý v plamenech. Slzi mi ztékají z očí po tváři. Ben se na mě podívá a obejme mě se slovy ,,to bude dobrý Ell, ty za to nemůžeš...to já". ,,jak jako ty? Ty jsi náš dům nepodpálil!" řeknu a podívám se mu do očí. ,,večer jsem neuhasil krb. Máme štěstí že jsme neuhořely!" odpoví a zahledí se do plamenů. ,,za to můžeme oba!" podotknu a silně ho obejmu. ,,auto! Kde je?!" zakřičí Ben a chce vběhnout do plamenů garáře. ,,tady za náma!" zakřičím a on se prudce ohlédne. ,,uf!" řekne s uklidněným hlasem. ,,a proč jsi ho tak hledal?!" zeptám se v domění že mu auto přijde důležitější než já. ,,protože tu tozachvíly vybuchne a my bychom se odsud nedostaly a zemřely bychom!" odpoví a rychle nasedá do auta. ,,Ell honem!!" zakřičí a já okamžitě nasednu do auta. Když jsme zhruba 500 metrů od domu zaslechnene ránu. Otočím se a tam kde před chvilkou stál dům, teď tam je jen hromada cihel a pár střešních tašek. ,,Bene! 2 miliony v prdely!! Co budeme dělat?!" zeptám se s brekem. ,,hold budem muset koupit byt. Vadí ti to?" zeptá se mě. ,,ne nevadí ale...kde na to vezmeme peníze?" zeptám se ho. ,,nějaké my ještě zbyly" odpoví. ,,kolik?" vyptávám se dál. ,,něco málo přes 1 milion" odpoví s klidem. Já jen koukám s vykulenýma očima a s pusou dokořán. ,,auu!" zařvu a chytnu se za břicho. ,,Ell co se děje?!" vyděšeně vykřikne Ben. ,,asi miminko ale to má přijít až za 2 měsíce!" odpovím v bolestech. ,,tak je asi hyperaktivní! Jako já" řekne s úšklebkem. ,,hahaha ty blbečku" odpovím sarkasticky. ,,jedem do nemocnice!!" řekne Ben a dupne na pedál. ,,pomalu!" zakřičím. ,,no vždyť jo prosímtě?! V klidu jo?" oznámí mi a usměje se. Vůbec mě nechápe. V bolestech se tam kroutím a on se na mě směje?! Asi mě tím chce uklidnit ale moc to nepomáhá. Ale cením si toho. Už jsme v nemocnici. ,,dobrý den moje žena má čekat za 2 měsíce dítě ale začalo ji hrozně bolet břicho. Prosím pomocte nám!" řekne Ben sestřičce. ,,ano jistě! Pojďte ihned na sál, pan doktor se na vás hned podívá!" odpoví a vede nás ba sál. ,,dobrý den já jsem doktor Jay Charleson" představí se muž co vchází dovnitř. Já začnu brečet ani nevím proč. ,,em...pane doktore víte, moje žena je nějak přecitlivělá posledních pár dnů. Není to divný?" zeptá se Ben doktora. ,,úplně normální pane. Ještě tak dva týdny a pak to přestane. Dělajíto hormony" odpoví s úsměvem doktor. ,,aha, takže se mám naco těšit" řekne si Ben potichu. ,,já tě slyšela!" odpovím a urazím se ale jenom na chvíli. ,,miminko chce zřejmě ven madam. Prosím teď se uvolněte a tlačte. ,,to se vám snadno řekne!" zakřičím a začnu zase brečet. Opravdu netoším proč brečím. ,,a je ven-ku" řekne doktor seknutě a rychle dítě podá sestřičce. Ta vykulí oči plné slz z toho pohledu. ,,co to děláte?! Dejte mi moje dítě!" začne křičet a mlátit do všeho. ,,Ellie uklidni se! Miláčku klid!" začne mě uklidňovat Ben. ,,pane potřebuju vám něco zdělit" řekne doktor a vezme si Bena stranou. Vidím jak tam doktor Benovi něco říká a...Ben se kácí na zem. ,,Bene! Co ti je?! Notak odpověz Bene!" začnu řvát. Ben se na mě otočí a já vidím že...pláče. Takhle na dně jsem ho viděla naposledy když si myslel že jsem mrtvá. Muselo se něco stát! A to něco hrozného když i chlap jako Ben pláče. Začnu brečet taky. Přichází ke mě doktor se slovy ,,s lítostí vám musím oznámit že dítě při porodu...zemřelo". ,,co?!" řeknu potiše a podívám se na Bena. ,,Bene" řeknu potichu s rozklepaným hlasem a se slzama v očích které mi stékají po tváři. Ben se ke mě rozeběhne a obejme mě. ,,chcete ještě dneska domů?" ptá se doktor. ,,ano" odpoví Ben. ,,ale vždyť nemáme kam!" zašeptám s rozklepaným hlasem. ,,už ano zlatíčko, zaplatil jsem byt tady poblíž přes internet a je celý vybavený" odpoví mi a já ho pevně obejmu. ,,drž se!" řekne Ben a zvedne mě. ,,odcházíme pane doktore" a jde se mnou ke dveřím. Nese mě v náručí a rozkopne dveře na které se všichni koukají protože je zajímá kdo vyjde a co se děje. Vyjde se mnou a všichni se na nás dívají. ,,Bene, koukaj se na nás" zašeptám. ,,já se nedivým když nesu tu nejkrásnější ženu co tu kdy viděly" odpoví a usměje se. Vyjdeme ze dveří a před naším autem stojí...
             ....pokračování příště....