| 8. omluva

65 6 2
                                    

Úterý 10:00

Seděla jsem v lavici a snažila se poslouchat výklad učitelky na angličtinu. Nešlo mi se soustředit, tak jsem koukala střídavě na Joshe, Seana, Ryana, Thomase a přemýšlela nad vším, co mi včera řekl Ryan. Mám mu věřit nebo se na to vykašlat? Tahle skupina kluků se mnou chodí do třídy, ale je jich přece ještě aspoň o čtyři víc. Možná mi Rye vážně nelhal a chtěl mě jen varovat, ale na druhou stranu, proč by to dělal? Tyhle myšlenky mi v hlavě běhaly jedna přes druhou a nedokázala jsem si dát dohromady rozumný důvod.

O třicet minut později začalo zvonit na dvaceti minutovou přestávku a na zahradě školy už na mě čekaly moje tři nové kamarádky. Lera na mě mávala, vedle ní seděla na lavičce ta vietnamka a naproti nim přes dřevěný stůl druhá bruneta. Šikmoočka (jak já ji říkám, protože ještě tak nějak neznám její jméno) byla až moc zabraná do své svačiny a bruneta naproti se učila.
,,Ahooj," řekla Ler, když jsem přišla k jejich stolu.
,,Čáu, jak se máte?" zeptala jsem se na takovou tu klasickou anglickou otázku. Lera ukázala na místo vedle brunetky na znamení, že si mám sednout.
,,Ahoj," řekla vietnamka s brunetou dvojhlasně a obě sklonily zase hlavu ke svým věcem. Měla jsem takové malé tušení, že my tři zrovna kamarádky nebudeme a nebo si aspoň nebudeme tak rozumět.
,,Tak co, jak se máš tvůj druhý den ve škole?" vytahovala jsem si z tašky svačinový sáček, když se mě Lera zeptala na tuto otázku.
,,Vlastně je to super. Rozhodně o mnohem lepší než v České republice. Tam je všechno o mnohem jinak," usmála jsem se a ona na mě též.
,,Až tak jo?" zeptala se.
,,Jo to by ses divila. Aspoň máte na záchodech mýdlo," začala jsem se smát a Lera se mnou.
,,Fuuu, tak to už je dost na nic."
,,No to teda a navíc, vždycky jsem chtěla nosit uniformu."
,,Oh, takže vy v Česku nenosíte uniformy do školy?"
,,Ne, bohužel."
,,Já vám tak závidím," zase se začala smát. Líbila se mi její pozitivní nálada a celková povaha. Začala jsem se smát s ní.
,,Náhodou, má to spousty nevýhod," koukla na mě.
,,No tak to by mě zajímal aspoň jeden, protože já žádnej nevidím," začala jsem smát ještě víc nad touhle její poznámkou.
,,Třeba víte, co si máte vzít každý den na sebe a nemusíte se každé ráno zdržovat tím, co si oblečete a zoufale se převlékat. Tohle byl hlavní důvod, který mě štval." začala se smát se mnou a vydechla si.
,,Pane bože, vždyť to skoro není problém! To bych radši ráno strávila půl hodiny nad hledáním vhodného oblečení, už mě to nebaví nosit. Je to tak otravné nosit každý den to stejné."
,,No, já si to prostě užívám. Asi bychom musely být na místě té druhé, abychom se pochop-" větu jsem nestihla doříct, protože se roztlítly dveře od školy. Všechny čtyři jsme trhly hlavama k nim a byly jsme docela v šoku, protože jsme se lekly. Do bílých prosklených dveří vtrhla parta asi osmi kluků, začali strašně řvát, smát se přes sebe a prostě ze sebe dělat takové ty klasické frajírky. Byla to Seanova parta. Sean, Thomas, Josh a ostatní kluci dělali příšerný bordel a přišlo mi, že se snažili být zajímavý. Procházeli pomalu kolem nás.
,,Pane bože, ten Josh je tak strašně hot," vypustila ze sebe Ler, která z blonďatého svalnatého kluka nemohla spustit oči.
,,Je sice hezkej, ale koukej na Ryana," zašeptala šikmoočka. Hlavou jsem až nepřirozeně rychle trhla k ní. Nemohla pustit svůj zrak z Ryana, který šel ještě s jedním klukem za celou partou. Nevěděla jsem proč jsem měla takový divný reflex, když řekla jeho jméno.
,,Vždyť jsi ještě před týdnem říkala, že už s ním nechceš mít nic společného Hanno," řekla vietnamce bruneta vedle ní. Hannah. Aspoň už vím její jméno. Ještě zbývá ta bruneta, ale je mi blbé se jí ptát. Ale jak to myslela 'už'? Že by s ním v minulosti něco měla?
,,Hele, kdo je tamhle ten," snažila jsem se nenápadně ukázat ,,no prostě ten co se baví s Ryem," všechny tři na mě kouknuly jako bych řekla něco špatně.
,,No v první řadě..neříkej mu Rye. Nemá rád když se o něm baví jako o 'Ryeovi', to mohou jen jeho nejbližší a kamarádi," řekla Lera a já měla v té chvíli pocit té největší trapnosti, když jsem si uvědomila, že jsem mu 'Ryei' řekla v našem nedávném rozhovoru.
,,A ten kluk vedle něj. To je mega podivín. Jmenuje se Jack," dořekla Lera a v ten moment jsem si uvědomila, že jsem toho týpka už viděla. Byl to ten, který se můj první den ve škole opíral auto na parkovišti z druhé strany kde stála i 'elita' a vypadal jako kdyby měl kocovinu.
,,Aha a proč je to takovej podivín?"
,,No, řekněme, že je zařazen do 'Seanovi populární party' ale vůbec se neprojevuje. Je strašně ticho a stále vzadu. Vypadá jakoby ho nebavil život a jediný s kým se baví, tak je Ryan, což je dost zvláštní," otočila jsem se na ně dva. Celá Sean parta se totiž zastavila na fotbalovém hřišti několik metrů dál od našeho stolu. Všichni šli hrát fotbal až na Ryana a Jacka, oba stáli vedle hřiště naproti sobě a povídali si. Vypadalo to, jakoby vedli nějaký vážnější nebo tajnější rozhovor, protože stáli docela hodně blízko sebe.
Ryanova hlava se otočila k našemu stolu. V ten moment všechny holky trhly hrozně "nenápadně" hlavama a dělaly jako bychom se tam vůbec nekoukaly. Já s ním však navázala pár sekund oční kontakt a otočila hlavu zpět jako holky.
,,Pane bože, já neví proč ale mám pocit, že on je takovej.. jinej a úžasnej," Hannah se začala strašně rozbásňovávat o jejím cílu, který se na nás nejspíš právě kouká. Bylo to až trapné a její slova mě hrozně štvala.
Prostě jsem si vzala do pusy svůj chleba v domněnce, že už nebudu nic řešit.
,,Čau," ozvalo se za mnou. Prvně jsem byla docela zaskočená, protože Hannah přestala mluvit a koukala za mě. Otočila jsem se a viděla jsem známé rysy, vlasy i oči.
,,Ahoj?" odpověděla jsem a cítila jsem, jak se na mě svalily všechny pohledy sedích děvčat u stolu.
,,Jen jsem se ti chtěl omluvit za včerejšek," koukl se mi do očí. Vzhledem k tomu, že on stál a já seděla, jsem musela koukat nahoru, abych mohla prohloubit náš oční kontakt.
,,Hele, ehm.. nee s tím si nedělej hlavu. Spíš já bych se měla omluvit, prostě to ze mě vylítlo."
,,Takže všechno v pohodě?" vytáhl jednu ruku z kapsy a ukázal na mě a na něj ve znamení jako "mezi náma".
,,Jasně fajn," moje smysly zbystřily a cítila jsem, jak se Hannah zvedá z lavičky a bere si své věci. Lera ji něco říkala, ale to už jsem neslyšela.
,,Fajn," řekl, mávl rukou, že se loučil a já mu zamávla taky. A koukala na něj jak odchází zpět za Jackem, který na něj už netrpělivě čekal u hřiště.
,,Co to bylo?!" Lera koukala hluboko do mých očí. Nepoznala jsem ale, jestli je naštvaná či co. Poznala jsem však, že vedle mě chybí místo též. Odešla totiž i bruneta.
,,Proč odešly?" snažila jsem se změnit téma, ale zřejmě se mi to nepovedlo.
,,Ryan Beaumont se NIKDY nikomu neomlouvá!" koukala jsem na ni jak vyjevená a nevěděla co říct ,,myslela jsem si, že si s Hannou budete rozumět, ale moc v tom nevidím naději po tomhle."
,,Proč vůbec odešla i ta druhá?"
,,No.. Anne.. ona vlastně nemá důvod. Nikdy ho neměla. Vždycky se jí drží jak ocásek."
,,Okey, nemám tušení co se popravdě stalo, ale pojďme to prostě neřešit," koukla jsem se na Ler a ta jen přikývla. Asi pochopila, že to prostě nechci řešit a nějak se v tom dál pitvat.
Sbalily jsme si své věci a odešly pryč. Pokračovaly další hodiny ve škole a já jsem stále víc a víc přemýšlela nad jednou a tou samou osobou..

Další díl je venku! Napište mi nějaký komentík v čem se zlepšit🐣 Have a great day😚

Should I hate u? Kde žijí příběhy. Začni objevovat