12.Kapitola Peter Parker

667 34 1
                                    

Pohled Tonyho
Amelie spí. V noci omdlela a ještě se nevzbudila. Pohladil jsem jí po tváři. Jak je krásná. Ano záleží mi na ní. Miluju jí. A to hodně. Sednul jsem si k ní. Musely jsme jí dát i kapačku. "Amelie, až se vzbudíš tak se o tebe postarám" pošeptal jsem. Musí si odpočinout. Takže je dobře že spí. Ale štve mě jí vidět takhle na dně. Dal jsem jí pusu na čelo. Vstal jsem a šel do laboratoře. Sedl jsem si k počítači a a začal pracovat. Nový oblek......
       **************************
"Pane Starku přišel pan Parker" řekl Jarvis. "Tak ať přijde sem" řekl jsem. "Dobře" řekl. Jakou barvu. Červenou a zlatou. "Pane Starku" ozval se Peter. "Jarvisi nech ten oblek udělat" řekl jsem. Objevil se tu Peter. "Jistě pane Starku" řekl Jarvis. Napil jsem se kafe. "Ahoj Petere" řekl jsem. "Jak se máte pane Starku " zeptal se mě. "Jo mám se fajn a co škola" řekl jsem. "Je to tam skvělý" řekl. Otočil jsem se k němu. "To jsem rád, ale teď k věci. Víš proč jsem tě sem zavolal" řekl jsem. "No to nevím" řekl. "Mám pro tebe úkol" řekl jsem. "Jaký" zeptal se nadšeně. "Musím na dva dny odjet takže mi tu někoho pohlídáš" řekl jsem. "Kdo to je nějaký vrahoun" zeptal se mě fascinovaně. "Ne" řekl jsem. "Tak je to zloděj" zeptal se znovu. "Ne. Tak pojď semnou" řekl jsem. Vstal jsem a šly jsme k Amelii.  Otevřel jsem dveře. Amelie spí. "Pane Starku kdo to je" zeptal se mě Peter. "Tohle je Katherine Amelie Rogers" řekl jsem. "To je manželka pana Rogerse" řekl. "Co. Probůh ne, Amelie je jeho dcera" řekl jsem. "Aha tak to mě nenapadlo" řekl. "Prostě tvůj úkol je se o ní postarat ale musím ti něco říct. Vypadá to že se Amelie psychicky zhroutila" řekl jsem. "A co se stalo" zeptal se mě. "To je na dlouho" řekl jsem. Pohladil jsem jí po tváři. "Máte jí rád" zeptal se mě. "Ano mám jí rád" řekl jsem. "Já bych neřekl že jí máte jenom rád" řekl. "Petere nech toho a řekni mi jestli se o ní postaráš" zeptal jsem se ho. "Ano postarám se on ní" řekl. Podíval jsem se na něj. "Díky" řekl jsem. "Nemáte za co" řekl. Usmál jsem se. "Tak se měj a neboj s tetou jsem to vyřídil" řekl jsem a šel si zabalit.

Avengers- Katherine Amelie RogersKde žijí příběhy. Začni objevovat