16.Kapitola Já mám otce?

582 30 0
                                    

Pohled Amelie
Otevřely se dveře. "Amelie" ozval se něčí hlas. Zvedla jsem hlavu. Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. "T-Tony" řekla jsem. Cítila jsem jak se mi oči naplňují slzami. Vstala jsem a šla k němu. Objal mě. "Tolik jsem se o tebe bál" řekl. Já tomu nemůžu uvěřit. Začaly mi téct slzy. Já jsem vzhůru. Pane bože. Já jsem se probrala. Obětí jsem mu opětovala. Naplno jsem se rozbrečela. "Neboj se už bude dobře" řekl. "Už nikdy nebude dobře" řekla jsem. Odtáhnul se. "Tohle neříkej" řekl. Utřel mi slzy. "Pojď musíš si jít lehnout" řekl. Vzal mě do náručí. Šel směrem na ošetřovnu. Dal mě na postel. Chtěl odejít. Chytla jsem ho za ruku. "Prosím zůstaň tu" řekla jsem. "Dobře" řekl. Sednul si ke mě. "Tony" šeptla jsem. "Ano" řekl. "V tom snu byl i Capitán" řekla jsem.  "Povídej" řekl. "Řekl že dceru jak jsem já tak nechce. Chápeš to" zeptala jsem se ho. "Víš ty si jeho dcera" řekl. Vykulila jsem oči. "C-co" řekla jsem. "Je tvůj otec" řekl. To nemůže být možný. "To je lež" křikla jsem. "Ne není" řekl. "Proč mi tohle říkáš, pokud by můj otec byl naživu bylo by mu víc jak 70 let" řekla jsem. "Ale Amelie je to pravda. Capitán spadnul do moře a umrzl tam. To díky tomu séru je naživu" řekl. "Ale to by mi máma řekla" zašeptala jsem. "Bohužel to nestihla" řekl.  Co když že mluví pravdu? Co když že je to skutečně můj otec? Ale co když ne? Mám mu věřit? Musím to risknout!
"Chci sním mluvit" řekla jsem. "Jarvisi  zavolej Capitána" řekl. Po chvíli přišel. "Amelie" řekl Capitán. "Nechám vás o samotě máte si hodně co říct" řekl Tony a odešel. "Co si potřebovala" zeptal se mě Steve. "Mohl by jsi se ke mě posadit" řekla jsem.  Sednul si. "Povídej co si potřebovala" řekl. "Víš byl si v mým snu a tam si mi řekl že dceru jako jsem já nechceš" řekla jsem. "Tak to nechápu" řekl. Bože proč jsou chlapi tak natvrdlý. "Jsi můj otec nebo ne" vyjela jsem na něj. Bylo vidět že jsem ho zaskočila. "Prosím já to potřebuju vědět" řekla jsem. "To nechápu k čemu" řekl. Začal se chovat hnusně. "Proč se tak chováš" řekla jsem nechápavě. "Jak" řekl. "Hnusně" řekla jsem. Vstala jsem. Šla jsem k oknu. "Já vím jak to je, nechceš mi za dceru stvůru" řekla jsem. "Ale tak to není" řekl. "Nenamáhej se vysvětlovat mi to" řekla jsem. Stekla mi slza. "Ano jsem" řekl. "Co" řekla jsem. Otočila jsem se na něj. "Jsem tvůj otec" řekl..........

Avengers- Katherine Amelie RogersKde žijí příběhy. Začni objevovat