Avengers- Katherine Amelie Rogers

30.Kapitola Buť já nebo on..

To kouzlo je těžké se naučit. Ale já to musím zvládnout. Ale pořád nechápu kdo umře. "Amelie" ozval se něčí hlas. Zvedla jsem hlavu. Je tam Samantha. "Ahoj" řekla jsem. "Ty si přišla na to co to znamená" zeptala se mě. Nemůžu jí říct že ano. Nebo můžu. "Ano, ale musím mluvit se všemi" řekla jsem. "A to je nutný" zeptala se mě. "Věř mi, je to nutný" řekla jsem. Kývla a odešla. Sedla jsem si na kraj postele. Obula jsem si boty a šla do zasedací místnosti. Všichni už tam jsou. Teda kromě mě a Starka. Sedla jsem si k Furymu. Asi po patnácti minutách přišel i Stark. Sedl si. "Tak k věci Fury proč jste nás svolal tentokrát" řekl nepříjemně Tony. "Já vás nesvolal" řekl Fury. "To já" řekla jsem.  Všichni se na mě podívaly. "Přeložila jsem tu knihu, jsou v ní kouzla ale na konci je dopis" řekla jsem. "A co my s tím" řekl Stark. "Ten dopis je určený pro mě" řekla jsem. Bylo vidět že jsem ho zarazila. "A co v něm píše" zeptal se mě táta. "'Milá Amelie, toto je kouzlo vrátí mrtvého spět do života ale musíš obětovat svůj život. Brzy příjde ten který bude chtít vyhladit lidstvo. A vašim úkolem bude ho zastavit. Osoba tobě velmi blízká zemře. Proto nauč se to kouzlo. Věř tomu co ti píši. Je to pravda.     Eleanor Jackson'" přečetla jsem ten dopis. Všichni mají vykulené oči a nechápají. "Takže pokud to chápu tak se blíží zlo, my ho sice zastavíme ale jeden z nás zemře a podle toho dopisu osoba tobě blízká" řekl táta. "Máš to spočítané Capitáne" řekl Tony. Pane bože! Proč mi to nedošlo? Osoba mě velmi blízká. Stekla mi slza. Rozeběhla jsem se pryč "Co řekla jsem něco špatně" uslyšela jsem hlas Starka. Doběhla jsem do pokoje. Sesunula jsem se k zemi a začala brečet. To je takový idiot. Ale já ho miluju. Proč mi to došlo až teď. To o něm v tom dopise píše. To on umře.  Vstala jsem. Sedla jsem si na postel. Vyzula jsem si boty. Lehla jsem si. Proč se tohle musí dít? Budu si muset vybrat. Buď budu žít já nebo bude žít on!