Jakmile se s přiznala nahlas, strnula jsem, stejně jako moje matka, která se ale vzpamatovala dříve než já a pevně mě sevřela. Bylo to těžké přiznat si to. Ale milovala jsem Thomase Williama Hiddlestona a pravděpodobně jsem patřila k milionu dalších naivních fanynek. Chtělo se mi z toho plakat a zároveň se mi chtělo smát, protože jsem si konečně přestala lhát. Thomas měl pravdu, neznám své postavy... v mém překladu to bylo, že neznám sama sebe. Teď se znám. Vím, kdo je Becca a po čem tajně touží. A vím kdo je baron, jen nevím, po čem touží on.
"Tak pojďte dovnitř, děvčata, ať mi nevynesete spaní," matka mě pustila, pozdravila se s Kate a vynadala jí za přinesený dort. Oslavily jsme skromně její narozeniny, popřály jí a Kate jí dala k narozeninám nové náušnice. Nutno podotkout, že jich od Kate měla asi desatery. Jakmile se Kate unavila, odvedla jsem jí do svého pokoje, kde byly dvě postele. Tady jsme s Kate trávily dětství.
Tapety stále byly dětsky fialkové s kytičkami, na poličkách se stále válely plyšáci a povlečení bylo s květinami. Na zemi byl huňatý koberec. Kate se posadila a rozhlížela se. Posadila jsem se na svou postel a pousmála se při pohledu na můj pracovní stůl, jak jsem tomu říkala. Tam jsem většinou tvořila. Psala jsem, kreslila. Udělala jsem svou první knihu i s vlastními ilustracemi. Teď byl stůl úplně prázdný. Než jsem odešla studovat, všechny věci jsem z toho stolu vyhodila.
"Pamatuji si, jak jsi to s odchodem na střední vzdala," hlesla nakonec tiše Kate. Pousmála jsem se.
"Měla jsem být jako ty," odvětila jsem s pokrčením ramenou. Kate si odfrkla.
"Jsi, kdo jsi, Maddie. Jsi úžasná. Nebýt tebe, nikdy by ze mě nebyla podnikatelka. To ty jsi se vzdala snů, jen aby jsi mi pomohla na střední," usmála se na mě a vzala si z poličky plyšového medvídka, kterého jsem jí dala, když mi oznámila, že jí vzaly na střední v Londýně. O dva roky později jsem jí doprovázela, protože se jí nedařilo a Londýn pro ní byl moc velký. Ne, že bych se vzdala svých snů kvůli ní. Jen jsem to vzdala. Nějaký matčin kamarád, novinář, zkritizoval vše, co jsem napsala a zničil tak sny jedné náctileté. Tak jsem se rozhodla, že skončím.
"Jo, ale... kdybych byla jako ty, možná by se mnou Emmett zůstal," podotkla jsem tiše.
"Jo a bil by tě," zavrčela naštvaně. "Maddie, to, že jsi sekla s prací makléřky z tebe dělá člověka, kterým jsi vždycky chtěla být. Někdy bych byla raději tebou. Neměla bych žádný řád, kolem mě by panoval chaos, ale já bych si toho nevšímala. Jako ty."
"Mám řád," zabručela jsem, ale pak jsem se pousmála. "Jdu mamce pomoci s uklízením, tak dobrou."
"Pochlub se jí," zasmála se mi, mrkla na mě a vydala se do koupelny naproti našemu pokoji. Jen jsem protočila oči a seběhla dolů za mamkou, která už se pustila do uklízení nádobí.
"Tak povídej," vyzvala mě tiše. Vyskočila jsem si na linku, vzala si zbytek dortu, který zbyl a spustila jí o tom, co všechno se mi za pár dní stalo. Jak jsem měla své rande, jak jsem potkala Emmetta, jak jsme šli s Tomem ke mě domů, jak u mě přespal a udělal mi snídani, jak mi dal nabídku a já jí nepřijala, dokud mě nepřinutila Kate a zakončila jsem to tím hovorem z vlaku, kdy jsem si to uvědomila. "Jsi nedůvěřivá."
"To je všechno, co na to řekneš?" hodila jsem po ní ublížený pohled. Pousmála se.
"A co jiného ti na to mám říct, Maddie? To, že ten muž předtím, byl idiot, neznamená, že Thomas bude stejný. Jen z tvého vyprávění mi přijde jako bezelstný gentleman, který o tebe stojí. A i kdyby o tebe nestál jako o přítelkyni, máš jen Kate a Jamese, který není kamarád, Tom bude skvělý kamarád." Položila utěrku na topení a podívala se z okna do lesa, kde byla tma. Vypadalo to, že přemýšlí.
ČTEŠ
Trust me /CZ/
Fanfiction"Jsem Maddie. Je mi dvacet tři, jsem spisovatelka a žiji se svým psem v bytě v Londýně. Už tři roky jsem neměla vztah." A to hodlá kamarádka Maddie změnit. Psáno v ich-formě.
