PŘEČTĚ TE SI TO PROSÍM: Na začátek bych se vám chtěla moc moc moc omluvit za to, že jste na tuto část museli čekat tak dlouho a zklamu vás už na začátku - je to jak kdyby "part 1." téhle části/toho dne... proč? Víc jsem toho dnes nestihla a nestihnu napsat... a teď k tomu, proč jsem na to kašlala a nepsala už předtím - nebudu se tu na nic vymlouvat, prostě jsem si užívala poslední dny jak jen nejvíc to šlo a jsem úplně K.O ... každopádně doufám, že jste si prázdniny užili jako já v posledních dnech a na závěr tu máte část :* snad se vám bude líbit, druhou část toho dne očekávajte v příštím týdnu snad :)! díky všem co si tohle přečetli, máte u mě PLUS ♥
Je to tady. Den, kdy mě všichni uvidí po boku známé celebrity a můj život tak nabere nový směr. Budou mě ze závisti nenávidět ještě více, než doposud nebo si mě oblíbí? Nemám nejmenší tušení, co očekávat, každopádně to bude určitě něco překvapivého jako vždy. Zrovna teď stojím před svým ušmudlaným zrcadlem v pokoji a dívám se na sebe. Koupila jsem si spoustu nového oblečení, a pár kousků z toho mám zrovna teď na sobě. Je to příjemný pocit jít v něčem novém, co jste si sami vybrali a koupili.
Zhluboka jsem se nadechla a učesala si vlasy tak, aby byly volně spadlé na mých ramenech. Skoro vždy jsem je nosila svázáné v culíku, ale k tomu, co mám teď na sobě, mi přijdou lepší rozpuštěné vlasy. Poprvé po několika letech si připadám pěkná. Vypadám jako jedna z několika těch holek, které denně procházejí po chodbách školy. V krásném oblečení s rozpuštěnými vlasy a lehkým make-upem.
Zhluboka jsem se nadechla a popadla svou kabelku, kterou jsem si přehodila přes rameno. Jakmile jsem vyšla z mého pokoje, jsem se rozloučila s mámou a vydala se ven. Před naším domem už stálo podle dohody černý SUV, v němž seděl Justin. Nevím, čeho se mám bát. Jestli jeho zběsilé jízdy - jak se psalo v několika novinách, nebo jeho chování, které mi předvedl už před pár dny.
Pomalým krokem jsem došla ke dveřím od spolujezdce a otevřela je. Justin otočil svou hlavu do boku a v momentě, kdy mě spatřil, si sundal jeho černé sluneční brýle z tváře. Jeho oči byli hnědší než obvykle a rty měl jako předtím mírně narůžovělé. Je krásný, ale v hlavě to moc uspořádané nemá.
„Ahoj" zamumlala jsem potichu pod nosem.
„Čau, jdeš pozdě" řekl protivným hlasem a nasadil si zpět své brýle na tvář. A co jsem čekala, že se bude chovat mile? Nastoupila jsem do auta a zapla si pas. Avšak než jsem se stačila připoutat, Justin se už rychle rozjel.
Jeho přípomínku ohledně toho, že jdu pozdě, jsem neřešila a tupě zírala před sebe. Autem se neslo nesnestitelné ticho, které přerušil tím, že pustil rádio. V hlavě mi začalo proudit několik myšlenek. Mám se s ním začít bavit nebo jen trapně mlčet jako to dělám do teď? Rozhodla jsem se pro druhou možnost a začala si hrát s lemem mého trika. Cesta uběhla mnohem rychleji, než jsem čekala a po pár minutách jsme zastavili před školou. Byla tam spousta lidí - nejspíš kvůli tomu, že všichni očekávali příjezd celosvětové celebrity, Justina Biebera.
Odepla jsem si svůj pás a chystala se vyjít ven, ale zastavil mě. Jeho poměrně teplá dlaň pevně stiskla mou ruku, díky čemu jsem se otočila zpět na něj.
„Děje se něco?" zeptala jsem se potichu.
„Musíme tam jít spolu. Doprovodím tě do třídy a po škole tě tady budu čekat, to ti ale myslím Scooter řekl" vysvětlil.
„Na tu část, kdy mě doprovodíš do třídy nějak zapomněl, ale nevadí mi to" upřímně se začínám těšit na všechny ty závistivé pohledy holek, které se mi celé ty roky smály.
„Ještě aby jo, když za to dostáváš zaplaceno" zamulal si pod nosem.
„Proč mě stále držíš za ruku? Docela to bolí" zavrčela jsem, ignorujíc jeho poznámku ohledně pěněz. Ihned mou ruku pustil a pokroutil hlavou. Oba dva jsme vyšli z auta a jakmile jsme došli až k sobě, jeho ruka přistála na mém boku, což ve mě probudilo spoustu zvláštních pocitů.
Všechny pohledy padly jen a jen na něj. Justin Bieber, zpěvák po kterém touží snad každá dívka. Co by daly za tento dotek na boku jeho fanynky? Nejspíš i svůj život, podle toho, co mi o nich vyprávěl Scooter při kávě.
„To není možné, on je doopravdy s ní" „Ona si tohle nezaslouží!" „Měla jsem to být já!" „Ona má nové oblečení, páni" „Stejně pořád vypadá jako špína" všechny tyto urážky a mnohé další padly na mou osobu, když jsme mířili do školy kolem několika závistivců.
Bylo to zvláštní, procházet se po chodbě s klukem, který je slavný a ke všemu v novém značkovém oblečení, které jsem si s mámou po smrti mého táty nemohla dovolit. Ale slovem zvláštní nemyslím špatný, spíše příjemně zvláštní.
„Kde je tvoje třída?" zeptal se mě.
„Na konci chodby. Až půjdeš zpátky, většina holek se na tebe vrhne, to mi věř" potichu jsem se zasmála. Snažila jsem se být milá, což se mi snad povedlo.
„To pro mě není nic nového, každá holka tady by mi podlehla" řekl namyšleným tónem, kterým mě odradil.
„Každá ne" odpověděla jsem podrážděným hlasem a podívala se na něj. Můj pohled ho očividně překvapil, ale po pár sekundách se rozhodl mě opět ignorovat a dívat se před sebe.
Jakmile jsme došli ke dveřím mé třídy, které byly mimochodem otevřené, jsme se zastavili. Postavil se naproti mě a naše těla dělily pouhé centimetry. Nechal jeho druhou ruku sklouznout na můj bok, čímž si mě přitáhl více k sobě. Periférním viděním jsem si všimla skupinky lidí, kteří stáli kousek od nás a celou tuto situaci sledovali.
„Po škole pro tebe dojedu, dobře?" sladce se usmál a pravou ruku přemístil na mou tvář. „A potom zajedeme někam na kafe nebo tak něco, užijeme si společně tenhle den" jeho úsměv byl široký, avšak až moc falešný.
„Dobře, už se nemůžu dočkat" usmála jsem se stejně falešně jako on, a pak to přišlo. Jeho rty se dotkly mého líčka, na které mi vtiskl jemný polibek. Nic to se mnou neudělalo, ale z okolí se zase ozvalo několik hlasů, které jsem raději neposlouchala. Sledovala jsem jen, jak se jeho tvář oddaluje od té mé a jak odchází směrem pryč ze školy.... pokračování příště
