𝐖𝐢𝐥𝐥 𝐘𝐨𝐮 𝐁𝐞 𝐌𝐢𝐧𝐞 𝐆𝐔𝐂𝐂𝐈? ✓

XXV.

,,Takže mluv. Proč sis k nám nesedla a ignorovala naše volání?" zkřížil ruce na prsou. Neřekla bych že bude umět být i trošku naštvaný, takový cukrátko.

,,Vy jste na mě volali?" Toto mě překvapilo. Nic jsem totiž opravdu neslyšela. A i kdyby, stejně bych tam nešla...

,,Jo. Stalo se něco?" chytl mě za ruku. Jestli se něco stalo? To si piš že ano! Uchechtla jsem se. ,,To bych se měla spíš ptát vás já, Jimine.'' Stáhla jsem ruku a koukla se mu do očí. Ztuhnul.

Aha! Takže tu přece jenom o něco jde.

,,To - jenom nás zkrátkra mrzí že Kookie takhle náhle odletěl a ani se nerozloučil," řekl nakonec. Oh... ,,No, to je pravda," zamumlala jsem. Nerozloučil se. Dejme tomu že věřím této verzi.

Povzbudivě se usmál. ,,Všechno bude v pořádku, dobře?" přešel na mojí stranu a obejmul mě. Položila jsem mu svou hlavu na jeho hruď. ,,Tak jako jsi to dělávala ty když jsem byl na dně, pamatuješ?" lehce se mnou houpal a hladil po zádech. Zakývala jsem hlavou. Chvíli jsme takhle zůstali i přes divné pohledy ostatních přítomných.

,,Ale to není vše viď?" řekl když přecházel zpět na své místo.

,,Není," šeptla jsem. Míchala jsem lžičkou již studené kafe se sklopenou hlavou.

,,Já - to Taehyung..."

,,Já vím," napil se. Zpozorněla jsem. ,,Co?" má hlava se zvedla. ,,Máš ho víc než ráda a jak vidím s jakou maskou opět chodí...nepomáhá ti to. Jsi do něj až po uši." Jimine? Začínáš mě překvapovat.Řekl to tak jednoduše, tak bez problému, jako by to byla zřejmá věc.

Zlehka se zasmál. ,,Broučku, jakožto tvůj nejlepší kamarád za ten půl rok už něco o tvých citech i chování vím. Nějakou dobu jsem i vás dva pozoroval a na jistotu bych řekl, že on cítí to samé. I Yoongi vás začal sledovat, YOONGI jo. A sám potvrdil, že v tvé přítomnosti se Taehyung chová jinak."

Cože? ,,To jako fakt?"

,,Ano. Bylo vtipný ho poslouchat jak nám vyhrožuje že pokud se tě někdo z heteráků jen byť dotkne, tak už to není živý ale mrtvý muž," zasmál se. ,,A že bude bez žížalky jak TOMU s oblibou říkal, protože se dost vychluboval s tím, že na jeho- "

,,Dost," cukaly mi koutky. ,,To opravdu nepotřebuju vědět," smála jsem se. Jimin se přidal. ,,No ale-"

,,Ne, vážně Jimine, stačí," smáli jsme se dál. Ježiši co to zas řekl. Blbeček.

,,No vidíš, ale směješ se."

Ty jsi mi to ale bystrý hoch Chime.

,, Máš moc krásný úsměv, ukazuj ho. Nevím co Taehyungovi běhá poslední měsíc hlavou, ale nedej se. Ukaž mu že jsi silná a nepotřebuješ si kazit náladu někým jako je on. Však si to jednou uvědomí o co přichází," ukázal svou bílou řadu zubů.

,,Tak a teď pojď, jde se na procházku a pak ještě něco podniknem. Potřebuješ na toho blbce zapomenout," zvedl se, oblíkl se a pak pomohl mně.

,,Smím prosit o vaše volné odpoledne?" nabídl mi rámě. Šašek jeden. Dala jsem ruku před pusu a zachechtala se. ,,Zajisté pane Parku. Ale co vaše družka paní Min, nebude jí vadit, že netrávíte čas s ní?"

,,Ale prosím Vás, nechte toho, však ona to jednou přežije," řekl a za doprovodu širokých úsměvů jsme vyšli z kavárny.

POV. Taehyung
,,Jsi si jistý Tae?" zeptal se mě Hobi.

,,Už po několikáté ti říkám že jo Hoseoku," zkontoloval jsem svůj odraz v zrcadle a poupravil si vlasy.

,,Nelíbí se mi to. Vím že ses dávno přenesl přes to co ti řekl Jungkook. Budeš ubližovat nejen jí ale i sobě," pokračoval. Uchechtl jsem se. ,,Neříkej. Že bych to dělal už měsíc?"

Přešel ke mně a položil svou pravou ruku na mé rameno. Teď jsme oba dva koukali na své odrazy v zrcadle. Povzdechl jsem si a poraženecky svěsil hlavu.

,,Bojím se Hobi. Takové pocity jsem nikdy nepoznal a-a-a- a potřebuju se toho zbavit."

,,Heh. Nejde se odmilovat Taehyungu. Říkám ti nedělej to, jen bude vše horší. Už teď to Jungkook posral s tou myšlenkou že se všem uleví, když se odstěhuje na druho stranu světa, ale je to naopak," dál mě varoval, ale moje hlava ho nechtěla poslouchat. Srdce souhlasilo s Hoseokem, ale já sám jako takový ne. Nebo spíš jsem srab si to přiznat.

Zhluboka jsem se nadechl. ,,Ne Hobi. Možná máš pravdu, ale můj názor nezměníš." Otočil jsem se na něj. Chvíli nic neříkal, pak promluvil.

,,Fajn. Dělej jak myslíš, ale tentokrát ode mě pomoc nečekej. Holku jako Zaia už nepotkáš,'' řekl a odmlčel se. Sjel mě pohledem a zastavil se u mých očí.

,,No nic, měj se chlape. Snad ti to tvoje rozhodnutí bude vyhovovat," poplácal mě po ramenou a odešel.

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💛🧡
j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐯