𝐖𝐢𝐥𝐥 𝐘𝐨𝐮 𝐁𝐞 𝐌𝐢𝐧𝐞 𝐆𝐔𝐂𝐂𝐈? ✓

XXXIX.

NEJSEM ROMANTIK 😂PROSTĚ TAKOVÝ KLASICKÉ KLIŠÉ 😂

POV. Zaia
,,Jestli neodpovíš, rozdrtím ti ruce," řekl mezi zuby, ale ne naštvaným způsobem. Až teď jsem si všimla, že mi křečovitě svírá ruce. Když viděl, že jsem se na ně koukla, stisk trochu povolil.

Tak teď mě úplně zaskočil.

Teoreticky jsem nemusela přemýšlet nad odpovědí. Teda...moje srdce nemuselo, ale můj mozek ano.
Vážně jsem ho ve čtvrtek zešťekala a on tu teď stojí a ptá se mě jestli....jestli budu jeho holka? Woooow, nestíhám.

Blbečku jsi jen nevšímavá, však za tebou skoro celý týden dolízal, to ti mohlo napovědět že tu něco nehraje.

Stále jsem vedla bitvu myšlenek až mi ho bylo líto, že musí takhle dlouho čekat na odpověď. Ovšem přiznávám, že jsem mu to trochu nechávala sežrat.

Zas tak moc dlouho jsem se totiž nerozmýšlela.

,,Nooooo....já-"

Zhluboka jsem se nadechla. Rozhodla jsem se ho ještě podusit. ,,Já...jsem ráda že ses....dalo by se říct...omluvil. Můžu to tak brát?" zvedla jsem pohled ze země a konečně s ním navázala oční kontakt. Aahhh, ty očiiii. Takový štěně.

Spěšně zakýval hlavou.

,,A moc si vážím toho co jsi právě udělal. Ty růže a-a a ten způsob prostě...je to moc hezký," rozkouskovala jsem si tu větu a za ten jeho výraz to stálo. Zoufale zakňučel.

,,Notaaak, Zaioo~ si strašnej napínač," trochu na místě poskakoval nedočkavě na to, co ze mě vyleze.

,,Ale..."

POV. Taehyung
Tak...a je to v hajzlu. Každý 'ale' vykřknutý s pohledem do země je špatný.

No...můžeš si za to sám Kime. Posmutněl jsem a to hodně, protože prostě...prostě vím že jsem to pokašlal. Co jsem si vůbec myslel. Že by takovýho citovýho chameleona a mrtvolný výraz někdo chtěl?

POV. Zaia
Podívala jsem se na něj.

Sklopil hlavu a značné zklamání bylo zřetelné. Teď jsem se musela držet, abych se nezačla smát. Ne jako posměch, ale protože zkrátka vypadal roztomile.

,,Hej," chytla jsem prsty jeho bradu a hlavu mu tak opět nadzvedla.

,,Přestaň si sakra kousat ten ret, jinak tě nakopu do prdele, že by se z tebe stal kopačák. A to nechceš když si právě teď dostal souhlas, ne?" usmála jsem se.

Chvilku to trvalo, než mu došlo co jsem právě vypustila za větu. Ovšem když mu doplo jak jsem to myslela, najednou oživl, jako by dítě dostalo k Vánocům dárek, který si tak moc dlouho přálo.

,,Takže...takže říkáš že ano? Je to tak? Chápu to dobře?"
Energie, která se do něj postupně vlévala byla snadno vidět.

,,Ano Tae."

Sotva jsem to dořekla, chytil mě pod zadkem a zatočil se se mnou. Vypískla jsem. ,,Taehyungu počkej!" zasmála jsem se a jen tak tak se stihla chytit kolem jeho krku.

Když jsem stála nohama pevně na zemi, silně mě objal.

,,Tae? Nemůžu dýchat," řekla jsem po chvilce. Oddálil se ode mě kousek, ale stále mě za pas objímal.